Archiv starších čísel

Paměť měst / Memocities

2013 číslo 4 (ročník 10)
Jak uvádí Mark Crinson, v posledních dvou desetiletích věnují architekti a urbanisté stále větší pozornost historickému rozměru vlastní práce. Vztah urbánních objektů a urbánního prostoru k minulosti – lokální, národní, nadnárodní – se stal zároveň významným veřejným tématem, často s výrazným politickým nádechem. „Starchitects“ typu Daniela Libeskinda oživili koncept monumentální architektury, jež má budoucím pokolením připomínat traumata či triumfy minulosti. Projekt Evropské město kultury podněcuje zájem o historické dědictví a identitu měst, která byla dosud vnímána jako periferní nebo průmyslová. Dříve industriální prostory procházejí namísto demolice rekonstrukcí, stávají se národními památkami nebo aspoň představují materiál pro pokusy zachovat ranně moderního průmyslového genia loci při hledání nového využití. Zvýšená citlivost k urbánní historii a paměti, již přinesly změny politických režimů a vznik nových státně-národních celků, se zdaleka neomezuje pouze na úpravy názvů měst, ulic, náměstí či instalaci nových muzeí, pomníků, plaket, atd. Aniž bychom přeceňovali dějinnou novost těchto procesů – města byla vždy zároveň místy paměti –, chceme v tomto čísle Sociálních studií navázat na dřívější urbánní témata časopisu a představit trend historizace vnímání architektury a urbánního prostoru i domácímu čtenářstvu.
detail čísla

Sekularita / Secularity

2013 číslo 3 (ročník 10)
Otázky spjaté s problematikou náboženství nepatří v českém prostředí k těm, které by přitahovaly zvýšený zájem laické nebo odborné veřejnosti. Přesto se domníváme, že i ve zdejších podmínkách má smysl si otázky dotýkající se tohoto tématu klást. Už jen proto, že témata, která dnes nepokládáme za aktuální, se jako taková mohou v brzké době vyjevit. Předkládané vydání volně navazuje na tematicky spřízněné dvojčíslo Posvátno vydané v roce 2008. Na rozdíl od něj tentokrát zaměřuje primární pozornost nikoliv na různé podoby „posvátna“ či náboženství, ale na fenomén, který bývá vnímán jako jejich protipól a jenž se projevuje v rozmanitých podobách, úrovních a významech - sekularitu. Náš zájem reflektuje významný teoretický posun v sociologii náboženství (a příbuzných disciplínách) posledních let, v jehož rámci se do výzkumného hledáčku badatelů a badatelek dostávají otázky dříve opomíjené či neproblematizované. Tento posun významně souvisí s narušením teoretického „monopolu“ sekularizačního paradigmatu a na něj navázaných představ, jež se v současnosti přesouvají z pozice explicitních či implicitních předpokladů pro sociálněvědní analýzu tématu náboženství do postavení vlastního předmětu sociálněvědního zkoumání a kritické reflexe.
detail čísla

Náboženství v laboratoři / Religion in Laboratory

2013 číslo 2 (ročník 10)
Necelých sto padesát let od svého vzniku se religionistika dostala do situace, v níž je zásadním způsobem zpochybňována jak její identita, tak její relevantnost. S touto situací se pojí dvě klíčové otázky: 1) Je vůbec možné vědecké studium něčeho takového jako náboženství? 2) Čím se religionistické uchopení a s ním spojený výklad, popis, interpretace náboženství liší od toho, jak k tomuto fenoménu přistupují jiné disciplíny, zejména pak sociologie, antropologie a psychologie? Má-li religionistika či jakékoli jiné vědecké studium náboženství dostát svým závazkům a ambicím, musí se vrátit ke svým kořenům a být plně založeny na empirických a experimentálně ověřitelných faktech. Jednu z možností vidí v této souvislosti v tzv. kognitivních vědách, které jsou kromě splnění tohoto požadavku schopné ještě podat přirozené vysvětlení náboženství. K náboženství bychom podle nich měli přistupovat jako k ostatním lidským projevům a zkoumat je, obrazně řečeno, nikoli „v rukavičkách“, ale třeba i v laboratoři. Jak by takový „výzkum náboženství v laboratoři“ mohl vypadat, se pokusí ukázat toto číslo, sestávající z několika studií nabízejících příklady experimentálně orientovaného výzkumu různých náboženských jevů, a to nejen z pozice kognitivní psychologie, která je v současném kognitivním diskurzu jednoznačně dominující, ale také například z pozic experimentální antropologie či sociologie.
detail čísla

Environmentalismus / Environmentalism

2013 číslo 1 (ročník 10)
Již několik let ztrácí český environmentalismus společenský ohlas a tematicky ustupuje z veřejného diskurzu. I pokud odhlédneme od (snad) dočasných ekonomicko-politických příčin souvisejících s krizí, která vypukla v roce 2008, je defenziva českého environmentálního myšlení zřejmá. Cílem tohoto monotematického čísla je poskytnout prostor pro kritickou reflexi společenskovědních teorií environmentalismu posledních deseti let, pro jejich myšlenkové obohacení a pro zveřejnění výsledků empirického bádání v oblasti aktuálních environmentálních problémů.
detail čísla

Stránky