Archiv starších čísel

Kulturní sociologie / Cultural Sociology

2012 číslo 4 (ročník 9)
Sociologická teorie kulturní pragmatiky, tak jak ji zformuloval Jeffrey C. Alexander, pramení z údivu: jak je možné, že v našich racionalizovaných společnostech neustále působí formy symbolického jednání podobné rituálům? Je to klasická sociologická otázka, která předpokládá, že žijeme v období po velkém dějinném zlomu, po kterém by současné společnosti měly být jiné, než byly předtím. Tradiční podoby rituálů, charakteristické pro dřívější, jednoduché formy sociální organizace, by už v naší racionalizované sociální realitě neměly hrát podstatnou roli. Alexander přijímá klasické sociologické vymezení naší moderní situace, podle které tradiční podoby rituálů zanikly nebo byly ze své dřívější ústřední pozice vymístěné. Ovšem svou teorii sociálního jednání může stavět na modelu divadelního představení díky tomu, že se na přítomnost „ne-aktuálních“, marginálních a cizích elementů v naší moderně dívá jinak než klasická sociologická diagnóza doby. Na skutečnost, že ritualizované formy symbolické komunikace nevymizely úplně ani ze současných pozdně-moderních společností, se nedívá skrz optiku ukazující tyto formy jednání jako přežitky. Ruiny nemusí být nutně považované za znaky překonané minulosti. Přítomnost ruin v naši současnosti může být důležitým symptomem povahy našeho současného světa, a tím pádem také nás samých.
detail čísla

Hranicemi genderu / Through the Gender Borders

2012 číslo 3 (ročník 9)
Motiv hranic v názvu čísla odkazuje tedy jednak k vymezení mezi disciplínami, ale také k hranicím mezi akademickou sférou a hnutím či aktivismem. Obojí lze vnímat jako různá pole s odlišným pojmenováním témat a problémů, jazykem, metodami i publikem; je však nasnadě, že mnoho z akademicky zkoumaných otázek má svůj politický rozměr. Jsme přesvědčeny, že cílem vědeckého poznání by neměla být snaha tyto politické aspekty ignorovat, zamlčet či zneviditelnit, jak se o to leckdy sociální vědci pod zdánlivě legitimní rétorikou hodnotové neutrality a neangažovanosti snaží. Dobrá sociálněvědní analýza ukazuje na témata, která jsou jako aktuální a naléhavá vnímána v jiných veřejných diskurzech, a/nebo vyjevuje témata, zdánlivě dobře známá, v nových souvislostech, a/nebo identifikuje témata nová, jejichž interpretace osvětluje zažité a často problematické sociální praktiky. Toto číslo Sociálních studií volně navazuje na konferenci „Feministická studia na hranici“, která proběhla v listopadu 2011 na brněnské Fakultě sociálních studií. Více než 60 prezentujících z České a Slovenské republiky se sešlo, aby diskutovalo své aktuální výzkumy, individuální či týmové, a navázalo tak na historicky první konferenční setkání českých a slovenských feministických studií, které se uskutečnilo v roce 2005 v Praze.
detail čísla

Děti / Children

2012 číslo 2 (ročník 9)
Dětství jako sociální instituce, stejně jako děti a mladí lidé, jsou dlouhodobým předmětem zájmu sociálních věd. V uplynulém čtvrtstoletí se však napříč různými sociálně vědními obory (sociologie, antropologie, geografie, sociální politika a práce, kulturní studia, pedagogika atp.) začínají prosazovat takové přístupy ve výzkumu, které tematizují děti, jejich pozici ve společnosti a potažmo ve výzkumu výrazně novým způsobem. Tato nová „studia dětství“ vycházejí z koncepce dítěte jako samostatně reflektujícího aktéra a dětství jako instituce nezávislé na ostatních. Vymezují se tak vůči dříve převládající praxi, kdy byly děti chápány jako neschopné samostatného pohledu na svět a zkoumány jako pasivní objekty (a oběti) širších společenských procesů a kdy byla dětská perspektiva ve výzkumu zprostředkovávána dospělými. Nově se rozvíjející paradigma dětství reflektuje obecnější změny pozice dětí ve společnosti, dané široce rozšířenou individualizací zasahující i sféru rodiny. Snahy zapojit děti do výzkumného procesu jsou tak odrazem jejich nové pozice ve společnosti.
detail čísla

Sociologická teorie / Sociological Theory

2012 číslo 1 (ročník 9)
Sociologická teorie je dnes etablovaným podoborem sociologie, vyučovaným v mnoha různých podobách prakticky na všech významných katedrách sociologie. Kurzy sociologické teorie jsou součastí standardního oborového kurikula. Přes mnohá vyhlášení „krize“ či „úpadku“ sociologické teorie, počet článků, učebnic či monografií věnovaných teoretickým aspektům proměn společnosti i sociologie jako takové neklesá, spíše naopak. Cílem našeho monotematického čísla je poskytnout prostor nejen pro kritickou analýzu vývoje teorie, nýbrž i pro obecnější reflexi předpokladů sociologické argumentace. Přestože se většina praktikujících sociologů shodne přinejmenším na skutečnosti, že sociologie teorii potřebuje a že by bez ní byla neúplná, ba i prázdná, dynamika vývoje sociologických specializací zároveň stále více prohlubuje vzájemnou irelevanci teoretických a empirických výzkumných aktivit.
detail čísla

Stránky