Archiv starších čísel

Sociologie jako umění Možného. K sedmdesátinám brněnského sociologa (speciální číslo) / Sociology as an Art of Možný (special issue)

2002 číslo 8 (ročník 0)
Jak s oblibou připomíná oslavenec, jemuž je věnováno toto číslo Sociálních studií, české vysoké školství trpí incestními sklony. Naráží tím na skutečnost, že ani Fakultě sociálních studií, kterou v roce 1998 založil a která se pod jeho vedením stále utěšeně rozrůstá, se příliš nedaří nacházet nové profesionály mimo absolventy vlastních kateder. Jestliže jsme tedy chtěli spojit ocenění odborného přínosu Iva Možného s osobnějším vzpomínkovým rázem jednotlivých příspěvků, již domovské fakultní prostředí nám k tomu poskytlo slušný autorský rezervoár. Širší odborný a osobní dosah jubilanta pak připomínají jeho přátelé a oboroví kolegové z dalších brněnských a mimobrněnských akademických pracovišť. Doufáme, že se nám tak alespoň zčásti podařilo představit nejvýznamnějšího současného brněnského sociologa nejen jako inspirativního a provokativního myslitele, vlastní disciplíně oddaného člověka s durkheimovským zakladatelským (v našich podmínkách často spíše spasitelským) zápalem, ale i jako výjimečnou osobnost.
detail čísla

Politika rodu a sexuální identity / Gender and Sexual Identity Politics

2002 číslo 7 (ročník 0)
V angloamerickém sociálně-vědném a intelektuálním prostředí se dostal výraz „politika identity“ do užívání v posledních třech desetiletích minulého století. Slouží pro označení hnutí a mocenských konfliktů, které povstávají nikoliv proto, že lidé hájí protikladné zájmy či ideje, ale proto, že jsou nositeli různých skupinových identit, ať už definovaných biologicky (pohlaví, barva pleti), psychologicky (rod, sexuální orientace), etnicky (předkové, zvyky) či kulturně (náboženství, jazyk, národní příslušnost). Zájmy a ideje jsou (alespoň v principu) oddělitelné od svých nositelů, a lze tedy o nich vyjednávat a diskutovat. To neplatí o těchto identitních rysech. Přestože podle názoru konstruktivistického proudu v současné sociální vědě ani ony nejsou něčím „daným od přírody“, ale jsou naopak historicky a kulturně vytvářené, z hlediska jednotlivce socializovaného v dané kultuře (a člověk je vždy nutně socializován v nějaké kultuře) se tyto rysy jeví nikoliv jako volitelné a svobodně manipulovatelné, ale naopak často jako neoddělitelně spjaté s intimním pocitem vlastního já. Proto mocenské konflikty podnícené příslušností k různému pohlaví, rase, etniku, národu, náboženství či sexuální orientaci vykazují méně tendencí ke kompromisu než konflikty zájmové a ideové.
detail čísla