Archiv starších čísel

Rasa / Race

2007 číslo 4 (ročník 4)
Číslo se věnuje jak reflexi ideologie rasismu jakožto důsledku vědění a praktik spojených s touto ideou o „rasách“, tak také reflexi dynamiky změny diskursivních hranic ideje rasy a ideologie rasismu, kdy se otázka homogenních biologických a fyziognomických definic („color line“) mění v otázku hranic kulturních diferencí a identit („culture line“) – tedy analýze na cestě od „rasy“ k „etnicitě“. Neméně podstatnou inspirací by měla být ale také role současného fenoménu: imaginace výzkumů DNA spjatých s odkazy na etnicky a rasově definovaný původ sociálních skupin.
detail čísla

Evropeizace / Europeanisation

2007 číslo 3 (ročník 4)
Číslo s titulem Evropeizace je reflexí současných výzev, které přináší politickým systémům, sociálním aktérům a kulturnímu prostředí evropský integrační proces. Různé typy politických a sociálních aktérů politické strany, zájmové skupiny, politické, ekonomické či kulturní elity, sociální hnutí, občanská sdružení i individuální aktéři) jsou aktivní součástí tohoto procesu a zároveň čelí výzvám a reagují na podněty, jež z neustále se měnícího prostředí Evropské unie vycházejí. Ambicí tohoto čísla je zachytit právě tuto dynamiku v perspektivě víceúrovňového vládnutí, víceúrovňové politické zkušenosti a sociálně kulturních identit.
detail čísla

Generace / Generation

2007 číslo 1-2 (ročník 4)
Sociologie generací má svého nezpochybnitelného klasika – a téměř žádnou tradici. To je výhoda i nevýhoda, jak se to vezme. Karl Mannheim vytyčil před téměř osmdesáti lety základní osy výzkumného programu, jenž výslovně volá po empirickém otestování a implicitně po teoretickém rozvinutí i korekci. Obojího se mu dosud dostalo v míře, která daleko zaostává za tradicí sociologického výzkumu tříd, etnicit, religiozity, sociálního rodu a dalších strukturujících mechanismů sociálního prostředí. Jde o lákavou výzvu: pole zkoumání je otevřeno, dobře připraveno, a čeká na své plné analytické zúrodnění. V sociálních vědách najdeme málo tak atraktivních a zároveň opomíjených klasických témat, v nichž jde stále držet krok se vším podstatným, co bylo dosud napsáno. Přitáhne-li toto téma nakonec masivnější pozornost sociologů a socioložek, dojdou možná záhy k bodu, kdy bude třeba výrazněji zasáhnout do Mannheimova schématu, snad ho i opustit a nahradit jiným, přesnějším, nebo jej alespoň doplnit o stejně analyticky plodné alternativy. Bez soustavné a soustředěné práce – empirické i konceptuální – to ale nepůjde. Mannheimův text dodnes zůstává svěžím teoretickým programem, jenž může oslovit naši sociální zkušenost a analytickou představivost. To je jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli připravit dvojčíslo Sociálních studií na téma generace – a uvést jej právě překladem Mannheimova klasického příspěvku.
detail čísla