Archiv starších čísel

Posvátno / The Sacred

2008 číslo 3-4 (ročník 5)
Naším cílem bylo předložit čtenářům monotematické číslo, které by vrhalo světlo na rozmanité podoby toho, co obvykle označujeme širokým a v řadě ohledů problematickým termínem „náboženství“, a to v podmínkách současného světa pozdní modernity. Při hledání zastřešujícího pojmu, který by dokázal danou tematiku vhodně pokrýt a současně by i zdařile plnil „marketingovou“ funkci, se nám do zorného pole dostal právě pojem posvátno. Hlavní výhodu této volby spatřujeme v jeho širším záběru v porovnání s „náboženstvím“, čímž je umožněno zahrnout do úvah i ty fenomény, které nebývají obvykle jako „náboženství“ označovány a v jejichž případě se preferuje např. termín „spiritualita“. A současně věnovat pozornost i (s ohledem na tradiční, substantivní definice náboženství) zcela „ne-náboženským“ prvkům života ve společnosti, jakými jsou sport, konzum, umění, sexualita apod., jež v sobě mohou obsahovat určitý „posvátný“ či „zposvátňující“ moment. Zvolený pojem rovněž podněcuje reflexi nad způsobem stanovování hranic mezi „posvátným“ a „profánním“ (či „náboženským“ a „ne-náboženským“) v závislosti na kontextu a působících praktických zájmech.
detail čísla

Partnerství, rodičovství, rodina / Partnership, Parenthood, Family

2008 číslo 2 (ročník 5)
Partnerství, rodičovství a rodina jsou fenomény, které se v České republice staly od druhé poloviny 90. let námětem mnoha demografických i sociologických prací, neboť to jsou jevy, které procházely a stále ještě procházejí radikální proměnou. Předkládané číslo časopisu Sociální studia tuto tematiku dále rozvíjí. Obsahuje šest statí, které podle našeho soudu ilustrují určitý posun ve výzkumu partnerského a reprodukčního chování české populace, neboť publikované příspěvky představují další aspekty přístupů, jež nebyly v minulých analýzách přítomny. Náš soubor textů klade například větší důraz na roli mužů (i absentujících) partnerů v reprodukčním a rodičovském chování, zkoumá interakce mezi partnery a pokouší se zasadit postoje k rodinné politice do tohoto interakčního kontextu. Rozebírá také vlivy rozvodu na další plodnost a zabývá se analýzou mediálních obsahů se vztahem k rodině s pokusem propojit ji s postoji mladé generace k těmto tématům.
detail čísla

Genderové re-konstrukce / Gender Re-Constructions

2008 číslo 1 (ročník 5)
Gender už dávno není v českém prostředí novým pojmem. Používá se nejen v akademickém prostoru, ale i v diskursu státu a evropských struktur, v prostředí nevládních neziskových organizací a jejich aktivit či v mediálních promluvách. Čím více se ovšem o genderu mluví, tím častěji se stává, že je pojímán jen jako jakési módnější označení pro pohlaví. Avšak pokud mezi pohlavím a genderem nakreslíme rovnítko, zredukujeme tím socialitu na biologii, jinými slovy učiníme gender deterministicky spjatý s pohlavím, čímž ho esencializujeme. Kategorie genderu byla kdysi formulována proto, aby zachytila sociální dimenzi mužství a ženství a aby naznačovala možnost změny. Jestliže ji svážeme s pohlavím, paradoxně z ní učiníme podobně rigidní entitu, za jakou bylo na počátku této distinkce považováno právě pohlaví samo. Mluví-li se tímto způsobem o genderu, mluví se vlastně pořád o mužích a ženách a naše porozumění komplexní a dynamické sociální realitě se nikam neposouvá. Je tedy zásadním způsobem zapotřebí zvrstevnatět způsob, jímž koncept genderu uchopujeme.
detail čísla