Archiv starších čísel

České hodnotové proměny 1991 - 2008 (European Values Study) / Czech Values Changes 1991 - 2008 (European Values Study)

2010 číslo 4 (ročník 7)
V roce 2008 proběhla v evropských zemích již 4. vlna výzkumu European Values Study (EVS), tedy Evropské studie hodnot, rozsáhlého komparativního longitudinálního výzkumu, který chce poskytovat „vhled do idejí, přesvědčení, preferencí, postojů, hodnot a mínění občanů napříč Evropou.“ Opakovaná účast České republiky na tomto největším evropském sociálněvědním projektu umožňuje českým sociálněvědním badatelům přístup k datům, která ilustrují vývoj české společnosti ve sféře hodnot, postojů a mínění po roce 1989. Svou povahou jsou data z EVS daty longitudinálními (byť ne panelovými) a jelikož zahrnují již tři časové body, umožňují konstruovat vývojové časové řady, které jsou analyticky nesmírně cenné. Umožňují totiž posoudit dynamiku změn. Účast ČR v konsorciu EVS rovněž zajišťuje, že čeští badatelé mají možnost srovnávat český vývoj s vývojem v jednotlivých evropských zemích. Mít srovnatelné mezinárodní údaje, navíc v časové řadě, je pro poznání toho, co se děje „doma“, skutečným požehnáním. Výzkum EVS obsahuje řadu položek, které slouží jako indikátory dynamiky změn hodnot a postojů v dimenzích rodiny, partnerských vztahů, ekonomiky, práce, volného času, politiky, náboženství a morálky a jako takové jsou skutečnou studnicí sociologického bohatství.
detail čísla

Československé město / Czechoslovak City

2010 číslo 3 (ročník 7)
V tomto čísle Sociálních studií jsou představeny texty, které se soustředí na města situovaná v České republice a na jejich minulost i současnost. Přestože číslo nezahrnuje případové studie z měst dnešní Slovenské republiky, název je stále příznačný. Většina příspěvků se totiž alespoň částečně vrací do doby, kdy dnes česká města bylo možné označit za „československá“ na základě toho, že se nacházela na území Československa, a to bez ohledu na pestrost v etnické příslušnosti jejich obyvatel. Toto monotematické číslo se teda soustředí jednak na „lokální“ kontext, jednak zdůrazňuje historickou perspektivu. Prací, které přispívají k rozvoji českých a slovenských urbánních studií není mnoho. Pole interdisciplinárních urbánních studií v českém a slovenském prostředí stále není jednoznačně vymezené. Stejně tak platí, že pozornost věnovaná městům, případně její jasné teoretické a metodologické zakotvení v rámci oboru jsou řadou autorů a autorek považovány za nedostatečné. Snahou o částečnou nápravu v této oblasti je předkládané číslo.
detail čísla

Nová sociální rizika / New Social Risks

2010 číslo 2 (ročník 7)
Reflexe ekonomických a sociálních krizí 70. a 80. let, zostření globální ekonomické soutěže, role nových technologií v ekonomice, strukturálních změn a rostoucích požadavků flexibility na trzích práce, individualizačních a diferenciačních procesů v sociální struktuře i demografického vývoje vnesla do sociálních věd koncept „nových sociálních rizik“. V české sociálněvědní produkci však tomuto tématu zatím – až na výjimky – nebyla věnována dostačující pozornost. V tomto čísle Sociálních studií se pokusíme tento deficit alespoň zčásti napravit: ústřední otázkou je, jaká je dynamika nových sociálních rizik v současné společnosti, jak v českém, tak i v evropském a světovém kontextu. Součástí této otázky je i dilema, nakolik a v čem jsou současná sociální rizika skutečně „nová“.
detail čísla

Vzpomínání a paměť / Remembrance and Memory

2010 číslo 1 (ročník 7)
Pole kulturní paměti bylo vždy prostorem konfliktů a proměn. Veřejné akty vzpomínání, symbolické objekty a příběhy odkazují sice ke sdílené historické minulosti, ale jejich působnost se dotýká současnosti tím, že spoluartikulují kolektivně sdílené identity. V současnosti můžeme sledovat proměnu kulturní paměti v jeviště různých podob sebevyjádření. Vzhledem k tomu, že historie ztratila svou autoritu jednat ve smyslu zdroje pravdivého vědění o minulosti, sociální aktéři si užívají více svobody při tvorbě příběhů, jež jejich současnou identitu zakotvuje ve vzpomínání na události minulosti. Tato situace není důsledkem démonizovaného postmoderního charakteru naší doby, jež prý šíří morální relativismus a intelektuální chaos, nýbrž projevem zásadních generačních a kulturních proměn.
detail čísla