Československé město

101208082839.jpg
Czechoslovak City
3/2010 (ročník / volume 7)
V tomto čísle Sociálních studií jsou představeny texty, které se soustředí na města situovaná v České republice a na jejich minulost i současnost. Přestože číslo nezahrnuje případové studie z měst dnešní Slovenské republiky, název je stále příznačný. Většina příspěvků se totiž alespoň částečně vrací do doby, kdy dnes česká města bylo možné označit za „československá“ na základě toho, že se nacházela na území Československa, a to bez ohledu na pestrost v etnické příslušnosti jejich obyvatel. Toto monotematické číslo se teda soustředí jednak na „lokální“ kontext, jednak zdůrazňuje historickou perspektivu. Prací, které přispívají k rozvoji českých a slovenských urbánních studií není mnoho. Pole interdisciplinárních urbánních studií v českém a slovenském prostředí stále není jednoznačně vymezené. Stejně tak platí, že pozornost věnovaná městům, případně její jasné teoretické a metodologické zakotvení v rámci oboru jsou řadou autorů a autorek považovány za nedostatečné. Snahou o částečnou nápravu v této oblasti je předkládané číslo.

Editorial
Československé město včera a dnes
Slavomíra Ferenčuhová Galčanová Lucie Vacková Barbora

Plný text v PDF

Praha a Brno včera a dnes
Obraz(y) Brna a života jeho obyvatel v Brünner Heimatbote 1948-1950
Jana Nosková
Studie analyzuje obrazy města Brna obsažené v prvních ročnících časopisu Brünner Heimatbote v letech 1948–1950. Tento časopis patří mezi tzv. Heimatblätter, které byly a jsou vydávány odsunutými Němci v SRN. Autorka nejdříve charakterizuje jeho specifika a zamýšlí se nad možnostmi využití informací v něm obsažených pro své výzkumné otázky.
Info | Plný text v PDF

Od "krásneho mesta pre pracujúcích" k "europskému štandartu". Premeny obrazu ideálného mesta v plánovaní Brna 1951-2007
Slavomíra Ferenčuhová
Článek rozebírá rozdíly mezi představami o "ideálním městě" v komunistickém a post-komunistickém v urbánním plánování. Nejprve nabízí přehled akademických prací, které buď líčí ideje plánování za komunistického režimu, anebo popisují představy propagované v praxi plánování od 90. let 20. století v post-komunistických zemích. Ve druhém kroku text analyzuje reprezentace "ideálního města" v koncepcích plánování připravených pro město Brno v letech 1951, 1966, 1973, 2002 a 2007.

Info | Plný text v PDF

Jak se žije na Jižním Městě z pohledu "Husákových dětí"
Jana Barvíková
Článek představuje dílčí výsledky kvalitativní analýzy hloubkových rozhovorů s dnešními třicátníky, kteří se v letech 1977-1978 jako dvou- až tříleté děti spolu s rodiči přistěhovali na tehdy ještě rozestavěné sídliště Jižní Město I. a prožili zde dětství i období dospívání. Změna společenského režimu v roce 1989 respondenty zastihla v období přechodu na střední školy. Někteří zde dosud žijí, mnozí v dospělosti odešli, někteří se však po určité době vrátili zpět.

Info | Plný text v PDF

Stárnutí ve městě
Nová města a staří lidé
Lucie Vidovićová Gregorová Eva
Tento článek nabízí přehled současných diskusí o dynamickém vývoji moderních měst, tj. zejména revitalizaci, gentrifikaci a regenreaci fyzického prostředí, a jejich dopadu na kvalitu života starších lidí, kteří žijí v těchto oblastech. Argumentuje, že tyto procesy jsou vysoce normativní a prezentují se jako primárně mladistvé změny. Jako takové mohou být považovány za manifestaci věkové diskriminace či ageismu, neboť starší lidé se zdají být procesem urbání revitalizace znevýhodněni, včetně vyšího rizika vymístění.
Info | Plný text v PDF

Rezidenční spokojenost seniorů v proměňujících se čtvrtích Prahy
Jana Temelová Dvořáková Nina Slezáková Alena
Cílem článku je poukázat na příkladu tří pražských lokalit na to, jak senioři vnímají podmínky v místě svého bydlení ve vztahu k uspokojování denních potřeb. Charakteristiky zkoumaných rezidenčních lokalit (centrum Prahy, revitalizující se vnitroměstská čtvrť a sídliště) jsou různou měrou ovlivněny procesy spuštěnými v průběhu postsocialistické transformace. Na vybraných územích dochází k viditelným proměnám fyzického prostředí, funkční struktury i skladby obyvatel.

Info | Plný text v PDF

Diskuze
Prostor (město) a stáří - znovuobjevované souvislosti
Dana Sýkorová
Text je diskuzí statí geografek Jany Temelové, Niny Dvořákové a Aleny Slezákové „Rezidenční spokojenost seniorů v proměňujících se čtvrtích Prahy“ a socioložek Lucie Vidovićové a Evy Gregorové „Nová města a staří lidé“ publikovaných v tomto čísle Sociálních studií. V nich předkládané argumenty komentuje a doplňuje z hlediska soudobého gerontosociologického výzkumu.
Info | Plný text v PDF

Esej
Panelák jako symbol a místo paměti
Barbora Novotná
Tato esej se zabývá symbolickým významem českého "paneláku" pro lidi žijící v České republice. Autorka si klade tři otázky: Do jaké míry došlo k proměně jeho symbolického významu? Zbaví se někdy svých komunistických konotací? A lze "panelák" považovat za místo paměti Čechů, ve smyslu pojmu “lieux de mémoire“ prosazovaného Pierrem Norou?
Info | Plný text v PDF

Recenze
Joanna Herbert: Negotiating Boundaries in the City: Migration, Ethnicity, and Gender in Britain
Jana Krištoforyová

Plný text v PDF

Alexander Cowan and Jill Steward (eds.):The City and the Senses
Pavel Pospěch

Plný text v PDF

Loïc Wacquant: Urban Outcasts. A Comparative Sociology of Advenced Marginality
Michaela Kvasnová

Plný text v PDF