Děti

Children
2/2012 (ročník / volume 9)
Dětství jako sociální instituce, stejně jako děti a mladí lidé, jsou dlouhodobým předmětem zájmu sociálních věd. V uplynulém čtvrtstoletí se však napříč různými sociálně vědními obory (sociologie, antropologie, geografie, sociální politika a práce, kulturní studia, pedagogika atp.) začínají prosazovat takové přístupy ve výzkumu, které tematizují děti, jejich pozici ve společnosti a potažmo ve výzkumu výrazně novým způsobem. Tato nová „studia dětství“ vycházejí z koncepce dítěte jako samostatně reflektujícího aktéra a dětství jako instituce nezávislé na ostatních. Vymezují se tak vůči dříve převládající praxi, kdy byly děti chápány jako neschopné samostatného pohledu na svět a zkoumány jako pasivní objekty (a oběti) širších společenských procesů a kdy byla dětská perspektiva ve výzkumu zprostředkovávána dospělými. Nově se rozvíjející paradigma dětství reflektuje obecnější změny pozice dětí ve společnosti, dané široce rozšířenou individualizací zasahující i sféru rodiny. Snahy zapojit děti do výzkumného procesu jsou tak odrazem jejich nové pozice ve společnosti.

Editorial
Nová studia dětství
Lenka Slepičková Bartošová Michaela Chromková Manea Beatrice

Plný text v PDF

Stati
Deti medzi emancipáciou a sociálnou využiteľnosťou: nová sociológia detstva a „našepkaná emancipácia“
Ondrej Kaščák Pupala Branislav
Pri aktuálnom skúmaní detí a detstva možno identifikovať dve zásadné „paradigmy“ uplatňujúce sa jednak na akademickej a taktiež aj na školskopolitickej úrovni. Jednu tvorí diskurz novej sociológie detstva vyvíjajúcej sa od 90-tych rokov 20. storočia, druhú tvorí neoliberálny diskurz o vzdelávaní presadzujúci sa najmä vo vedách o výchove a v školskej politike v ostatných desiatich rokoch (v kontexte centrálnej Európy).
Info | Plný text v PDF

Nejdřív byli dinosauři a pak se narodila prababička aneb Chvála etnografie ve výzkumu dětí
Lucie Jarkovská
Článek se zaměřuje na metodologické aspekty výzkumu dětí a výzkumu s dětmi a ilustruje je na českých i zahraničních výzkumech. Nové přístupy zdůrazňují pojetí dítěte jako kompetentního, autonomního a rovnocenného partnera ve výzkumu. Sociologický výzkum ze své podstaty je však něčím, co z dítěte nutně dělá objekt a uplatňuje na něj kategorie vlastní disciplíny, jakkoli usiluje o vyzdvižení perspektivy dětské. Nicméně je legitimní a v nových studiích dětství žádoucí překonávat paternalistický přístup.

Info | Plný text v PDF

„Mluví, jako kdyby byla fakt Češka“: Konstrukce národnosti/etnicity v promluvách dětí
Kateřina Lišková
Analýza focus groups se žákyněmi a žáky 9. tříd, které navštěvovaly rovněž děti z národnostně/etnicky různých skupin (vietnamské, ukrajinské/ruské, romské), zkoumá prostřednictvím diskurzně-analytických metod způsoby konstruování národnosti/etnicity. Identifikuje tři klíčová témata: téma jazyka jako nástroje inkluze a exkluze, téma konstrukce in-group a out-group a téma kultury, respektive její konstrukce v kontextu jinakosti/stejnosti.

Info | Plný text v PDF

Mezilidské vztahy v rodině v percepci dětí mladšího školního věku
Leona Stašová Serbousková Hana
Vrůstání do světa dospělých prostřednictvím orientace v mezilidských vztazích, v jejich utváření, fungování a v pravidlech, která jsou s nimi spojena, patří k základním pilířům socializace. Nová paradigmata dětství pak poukazují na svébytnost a samostatnost dítěte při konstrukci reality, k níž patří i realita vztahová. Jednou ze zajímavých otázek je proto otázka významů a souvislostí, které spojují děti s mezilidskými vztahy, jež je bezprostředně obklopují.

Info | Plný text v PDF

„Firma vydělává, děti se učí, žena je hodná a já jsem šťastný.“ Představy dětí o budoucím životě
Lenka Slepičková
Text se soustředí na otázku, jak děti, konkrétně děti navštěvující 3. a 7. třídy základní školy (tedy děti ve věku 8–10 a 12–13 let) – přemýšlejí o svých budoucích životních drahách, jak je prezentují, na co v jednotlivých oblastech svého života aspirují. Zajímá nás také, jak se tyto aspirace liší u dívek a chlapců, a zda v nich můžeme najít odrazy individualizačních tendencí, připisovaných životním drahám v pozdní modernitě, či konkrétních socializačních vlivů.

Info | Plný text v PDF

Výzkumná zpráva
Příspěvek k hodnotám dnešních dětí
Miroslav Bocan Machalík Tomáš
Studium hodnotových orientací člověka, jeho životních postojů a pre¬ferencí je jednou z nejsložitějších a nejkomplexnějších oblastí, na kterou se lze ve společenskovědním výzkumu zaměřit. Situace je ještě komplikovanější v případě, kdy se cílovou skupinou stávají právě děti a mladí lidé, jejichž osobnost se stále dynamicky vyvíjí a podléhá mnoha vnějším tlakům a vlivům a zároveň také vnitřním biologickým zákonitostem.
Info | Plný text v PDF

Recenze
Sue Cox: Children as Decision Makers in Education: Sharing Experiences Across Cultures
Mariana Koutská

Plný text v PDF

Massimiliano Spotti: Developing Identites: Identity Construction in Multicultural Primary Classroom in the Netherlands and Flanders
Jana Obrovská

Plný text v PDF