Divočina mezi přírodou a kulturou

080307165600.jpg
Wilderness between Nature and Culture
2/2005 (ročník / volume 2)
Ambivalence lidského vztahu k divočině může nabývat nejrůznějších podob a její stopy lze vysledovat téměř ve všech oblastech lidského konání. Tím je daná neomezená šíře možných pojednání vztahu člověka a přírody, lidské civilizace a divočiny. Téma jako takové je tedy zjevně nevyčerpatelné a předkládané číslo Sociálních studií si skladbou svých příspěvků nemůže činit jakýkoliv nárok na úplnost. Přináší však několik možných perspektiv a podnětů k úvahám nad postavením člověka ve světě "mezi přírodou a kulturou".

Editorial
Editorial
Stanislav Komárek Vysušil Tomáš

Plný text v PDF

Příroda jako symbol modernity
Příroda: nový symbol identity moderny? K významu kulturních tradic pro nakládání společnoti s přírodou
Klaus Eder
Otázka přírody je důležitým klíčem k porozumění procesu kulturní modernizace Evropy. První téma následujících úvah vychází z domněnky, že se přírodní diskurs stal médiem vzniku pokročilé moderny. V míře, s jakou do diskursu o přírodě zasahuje věda, se mísí pozorování moderny a pozorovaná moderna: věda nově vytyčuje rozhraní mezi tím, co bude považováno za přírodu a co ne.
Info | Plný text v PDF

Sociologická reflexe konfliktu mezi společností a přírodou. Teoretické přístupy a empirická zkoumání
Tomáš Vysušil
Dnes je environmentální sociologie etablovaným a dále se rozvíjejícím sociologickým oborem. Vznik a vývoj tohoto nového oboru postupně ovlivnila celá řada konceptů, jež vykazují současně environmentální i sociologickou relevanci. Z těchto konceptů vybírám v následujícím textu několik významných myšlenkových směrů tak, aby vyšla najevo rozmanitost (a někdy i protichůdnost) přístupů, které se v dnešní sociologii životního prostředí objevují.

Info | Plný text v PDF

Sociální věda vs. přírodní věda. Kodifikace rozdílu mezi přírodou a kulturou ve sporu o metodu sociálních věd na přelomu 19. a 20. století a jeho brněnské reminiscence
Dušan Janák
Cílem následujícího textu je představit způsoby manipulace s dichotomií příroda/kultura, přítomné v metodologických diskusích německé duchovědy na sklonku 19. století a jejich následnou expozici ve vznikající brněnské sociální vědě v první třetině století dvacátého. Předmětem výzkumu jsou na jedné straně některé texty novokantovců Windelbanda a Rickerta a také práce Diltheyovy, reprezentující významné pozice německé duchovědy 19. století, a na druhé straně práce F.

Info | Plný text v PDF

Věřit znamená vidět. Biologie jako ideologie
Judith Lorber
Text objasňuje mechanismy používané k legitimizaci genderových rozdílů skrze biologii, stejně jako epistemologický omyl sociálních a biologických věd s ohledem na současný výzkum o genderových rozdílech. Četné příklady ukazují skryté nerovnosti, jež jsou vsazeny do samotného nitra struktury a hodnot americké společnosti. Hlavní argument ilustruje roli očekávání při dekódování naší vizuální percepce a odkrývá ideologicky zatížené biologické výklady reality.

Info | Plný text v PDF

Imaginace genů a hranice etnických identifikací
Eva Šlesingerová
Následující text se snaží načrtnout možné interpretace toho, jak se prostřednictvím kulturní reprezentace tělesnosti, zahrnující i analýzu DNA, může zobrazovat přináležitost k určité etnicky definované komunitě. Konkrétním příkladem, kterým se zabývá, jsou spojení výpovědí o tělech, která se popisují skrze genetický kód, a zároveň výpovědí odkazujících k sebedefinici etnické core-group, jež vytváří potenciál i pro identifikaci „těch druhých“, těch, kteří stojí za hranicemi sdílené solidarity.

Info | Plný text v PDF

Nahý od přírody
David Bell Holliday Ruth
Praktiky a diskursy současných západních naturistických hnutí jsou alespoň zčásti ztělesněním konkrétního vztahu k přírodě. Zatímco „veřejné obnažování se“ nemusí být v uvedeném kontextu nutně vázáno na přírodní krajinu či se v ní odehrávat, vývoj a současné projevy naturismu se přesto zhusta soustřeďují kolem „filosofie“, která se cele týká těla v kontextu přírody.

Info | Plný text v PDF

Recenzní stati
Nalézání spojenců na nečekaných místech. Elizabeth Grosz přepisuje binarismus příroda vs. kultura
Kateřina Lišková
Elizabeth Grosz v knize prozkoumává možnosti relevance Darwinova pojetí biologické a kulturní evoluce pro účely feministické sociální analýzy. Jakkoli se Grosz zabývá myšlenkou provázanosti evoluce a sociálních vztahů, nejedná se o žádnou novou sociobiologii. Elizabeth Grosz navrhuje opustit vnímání kategorie přírody jako neměnné, statické a inertní entity. Příroda je podle ní dynamická a aktivní; kultura je pokračováním a rozvinutím přírody spíše než jejím překonáním.
Info | Plný text v PDF

Příroda versus kultura ve studii o budoucnosti dětství Alana Prouta
Igor Nosál
Proutova nejnovější kniha vychází v době, kdy se „nová studia“ na poli vědeckého výzkumu dětství již výrazně prosadila a přichází nyní čas znovu promyslet a diskutovat jejich teoretická východiska a výzkumné přístupy. Alan Prout si v knize The Future of Childhood klade právě tento cíl. Pouští se v ní do diskuse o nové historické možnosti učinit krok ven z modernity a nalézt nové propojení dosud vzájemně separovaných přístupů přítomných v bádání o dětství.

Info | Plný text v PDF

Mystika jako cesta k uzdravení Matky Země?
Hana Librová
Při svém hledání řešení ekologické krize Matthew Fox tvrdí, že křesťanství musí do svého světonázoru, vedle Člověka a Boha, zahrnout Přírodu a Kosmos. Za tímto účelem Fox čerpá inspiraci jak z východních náboženství, tak ze středověké křesťanské spirituality. Tato stať také poukazuje na slabá místa Foxovy argumentace, jako jsou jeho blízkost naivním alternativním koncepcím éry 60. let nebo odmítnutí akademické diskuse. Fox dostatečně nebere v potaz filozofické a teologické kritiky mystické spirituality.

Info | Plný text v PDF

Recenze
Elisabeth Badinterová: Tudy cesta nevede: Slabé ženy, nebezpeční muži a jiné omyly radikálního feminismu
Iva Šmídová

Plný text v PDF