Generace

080307165720.jpg
Generation
1-2/2007 (ročník / volume 4)
Sociologie generací má svého nezpochybnitelného klasika – a téměř žádnou tradici. To je výhoda i nevýhoda, jak se to vezme. Karl Mannheim vytyčil před téměř osmdesáti lety základní osy výzkumného programu, jenž výslovně volá po empirickém otestování a implicitně po teoretickém rozvinutí i korekci. Obojího se mu dosud dostalo v míře, která daleko zaostává za tradicí sociologického výzkumu tříd, etnicit, religiozity, sociálního rodu a dalších strukturujících mechanismů sociálního prostředí. Jde o lákavou výzvu: pole zkoumání je otevřeno, dobře připraveno, a čeká na své plné analytické zúrodnění. V sociálních vědách najdeme málo tak atraktivních a zároveň opomíjených klasických témat, v nichž jde stále držet krok se vším podstatným, co bylo dosud napsáno. Přitáhne-li toto téma nakonec masivnější pozornost sociologů a socioložek, dojdou možná záhy k bodu, kdy bude třeba výrazněji zasáhnout do Mannheimova schématu, snad ho i opustit a nahradit jiným, přesnějším, nebo jej alespoň doplnit o stejně analyticky plodné alternativy. Bez soustavné a soustředěné práce – empirické i konceptuální – to ale nepůjde. Mannheimův text dodnes zůstává svěžím teoretickým programem, jenž může oslovit naši sociální zkušenost a analytickou představivost. To je jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli připravit dvojčíslo Sociálních studií na téma generace – a uvést jej právě překladem Mannheimova klasického příspěvku.

Editorial
Editorial
Radim Marada

Plný text v PDF

Generace
Problém generací
Karl Mannheim
Mannheimův text představuje konceptuální model analýzy generačního fenoménu. Podle autora neutváří historickou generaci pouze blízkost dat narození. Formování historických generací (se specifickým generačním vědomím) je výsledkem průsečíku tří sociálních charakteristik: životního cyklu či věku, prostorového umístění a historického zasazení. Autor upozorňuje, že sociolog sehrává důležitou roli při analýze problému generací.
Info | Plný text v PDF

Čas generací
Michael Corsten
Text rozvíjí diskurzivně-pragmatický koncept Mannheimovy teorie generace, především jeho myšlenku generace jako skutečnosti, která zdůrazňuje kolektivní kognitivní pozadí neboli horizont generace. Autor rovněž rozebírá vznik tohoto kognitivního pozadí v závislosti na souběžném výskytu různých časových hledisek, jako jsou biografický, historický a generační čas. K vysvětlení diskurzivních praktik generací jsou představeny koncepty „historického času“ (Robinson), „historické sémanitky“ (Luhmann) a „kulturních okruhů“.

Info | Plný text v PDF

V různém čase, v různém rytmu a s rozdílnou pamětí
Bernard Giesen
Můžeme rozlišit tři odlišná paradigmata časové nesourodosti. „Nesoudobost“ označuje místní a časovou koexistenci jevů, které se vztahují k různým historickým obdobím či různým stupňům společenského vývoje. Toto paradigma předpokládá celkovou jednotu společnosti a opomíjí hybridizaci a synkretismus jako běžnou součást reálně existujících společností. Paradigma „asynchroničnosti“ se soustřeďuje na rozdíly v rychlostech a rytmech v různých společenských systémech nebo institucionálních sférách.

Info | Plný text v PDF

Paměť, trauma, generace
Radim Marada
Stať je příspěvkem do současné sociologické diskuse o kulturním/kolektivním traumatu. Přidává příklad historické zkušenosti komunismu jako zdroje kolektivního traumatu k případům otroctví, holocaustu a nacismu, na nichž se zmíněná diskuse rozvinula, – a zároveň se systematicky zaměřuje na generační aspekt daného problému. V generační perspektivě představuje uvedené historické zkušenosti jako jedinečné případy kulturní definice traumatu a mezigeneračního přenosu traumatické zkušenosti.

Info | Plný text v PDF

Mezigenerační proměny sociálních identit obyvatel Hlučínska
Marcel Mečiar
Pohraniční historický mikroregion Hlučínsko se ve 20. století stal předmětem politických sporů mezi Československem a Německem, což výrazně ovlivnilo zejména meziválečnou generaci Hlučíňanů a mělo dopady na následující dvě generace. Příspěvek je zaměřen na proměny ve formování sociálních identit mezi třemi generacemi hlučínských autochtonů za využití perspektivy historické generace. Klíčovým prvkem se tak stává životní zkušenost a její ukotvení v historické paměti.

Info | Plný text v PDF

První generace lokálních a regionálních politických lídrů
Dan Ryšavý
Text se věnuje otázce identifikace prvních generací lokálních a regionálních politiků v České republice po roce 1989. Krátce přibližuje proměny politických a ekonomických elit a poté věnuje zvláštní pozornost ustavení, personálnímu složení a dalším charakteristikám prvních lokálních politiků. Specifičnost první generace místních lídrů spočívá v nutnosti naučit se vykonávat množství rolí spojených s obnovenými institucemi místní samosprávy.

Info | Plný text v PDF

Senioři a význam generace
Dana Sýkorová
Autorka vychází z konstatování, že užití termínu generace při studiu seniorů a stáří znamená konfrontaci s mnohostí jeho významů a upozorňuje na jistý konceptuální „chaos“, který je s tím spjat. Sama přistupuje k řešení problému konceptualizace generace induktivně - identifikuje významy, kterých generace nabyla ve výpovědích participantů uvedeného výzkumu, i kontexty, v nichž se tyto významy „vynořily“. Autorka se zaměřuje rovněž na „zdroje“ seniory prožívané generační kontinuity a diskontinuity.

Info | Plný text v PDF

Životní běh
Životní běh: Inovace a úkoly sociálního výzkumu
Walter R. Heinz Krüger Helga
Autoři se ve svém článku zaměřují na zkoumání životního běhu a s tím související společenské změny. Poukazují na rychlé společenské změny v posledních desetiletích. Životní běh představuje hlavní sféru integrace jednotlivce do společnosti, ale i hlavní sféru napětí mezi nimi. Rozvoj osobnosti se stává jak projektem, tak odrazem společnosti a společenských požadavků.
Info | Plný text v PDF

Věk v sociologické teorii: perspektiva životního běhu
Jana Havlíková
V 60. letech 20. století se v euroamerickém sociálněvědném kontextu vynořuje koncept životního běhu. Na jeho základě pak začínají být individuální životy zkoumány v jejich celistvosti, tedy od narození po stáří, jako dynamické prvky sociální struktury, které jsou výslednicí vzájemných interakcí mezi jedincem a společností, reprezentovanou jak individuálními sociálními sítěmi, tak celospolečenským institucionálním rámcem, který je primárně odvozen od hospodářské produkce.

Info | Plný text v PDF

Věkové normy v sociologické perspektivě
Lucie Vidovićová Gregorová Eva
Příspěvek vychází z projektu „Stárnutí, věk a diskriminace – nové souvislosti pro českou společnost“ a zamýšlí se nad pojetím a tematizací věkových norem v českém socio-kulturním prostředí. Stať je uvedena přehledem teorie věkových norem, jejich definic a měření a následně mapuje základní diskusi v oboru.

Info | Plný text v PDF

Mezi solidaritou a konfliktem: Zkušenost pečujících dcer a synů
Marie Přidalová
Text je pokusem o deskripci zkušenosti lidí pečujících o své stárnoucí rodiče. Na základě kvalitativní studie vycházející z 29 hloubkových rozhovorů s dospělými pečujícími dětmi autorka sleduje komplexnost, mnohovrstevnatost a rozporuplnost jejich prožívání této životní etapy. Ambivalence a dualita života pečujících je konkrétně dokumentována na vnímání motivů k péči, na dopadu pečovatelské zkušenosti na život pečujícího a při ukončení péče.

Info | Plný text v PDF

Mainstreamová kultura mládeže
Michaela Pyšňáková
Navzdory rozšířenému používání pojmu „mainstream“ není jeho přesné vymezení v terminologii empirických výzkumů jednoduché. Článek rozebírá důvody těchto terminologických obtíží. Prostřednictvím mapování studií zkoumajících vztah mezi mainstreamem a kulturou mládeže rozvíjí koncept mainstreamové kultury mládeže, jenž vychází z analýz klasických prací dvou základních směrů spadající pod tzv. kulturální studia: subkulturního pojetí (CCCS) a pojetí populární kultury, s důrazem na klubovou kulturu (MIPS).

Info | Plný text v PDF