Město

080307165801.jpg
City
2/2006 (ročník / volume 3)
Titul tohoto čísla Sociálních studií je jednoduchý a zároveň obsáhlý. Jeho stručnost a všeobecnost poskytuje mimo jiné zajímavou možnost poznat různé způsoby nazírání na město jako předmět zkoumání v současných pracích (zejména) mladých sociálních vědců a vědkyň v (především) českém prostředí. Práce, které se v čísle objevily, propojují tři základní pohledy na město. První z nich se zaobírá specifickým městským způsobem života, kriticky navazuje na klasické sociologické koncepce popisující moderní společnost, a zároveň vztahuje jejich témata k současnému městu. Druhý pohled reflektuje charakter města jako entity záměrně a plánovitě utvářené v historicky se měnících společenských podmínkách, jako místa i způsobu života ovlivněného administrativními rozhodnutími (a případně jejich nečekanými důsledky) a expertními představami o ideálním městě a jeho „vhodných“ obyvatelích. Třetí přístup nahlíží na město jako na hmotné, vizuální i auditivní prostředí, které je nositelem (nestálých a proměnlivých) významů pro své uživatele. Tento přístup tak současně poznává „fyzické“ prostředí města a to, jak ho vnímají a prožívají jeho uživatelé.

Editorial
MESTO: Zaciatok urbánných študií v Čechách?
Slavomíra Ferenčuhová Šuleřová Michaela Vacková Barbora

Plný text v PDF

Z historie brněnské sociologie
I. A. Bláha a počátky sociologie města u nás
Dušan Janák
Tento text se zabývá sociologií města I. A. Bláhy, zakladatele brněnské katedry sociologie. Bláhova sociologie města je průkopnickou prací v českém kontextu a originálním příspěvkem ke světové sociologické teorii zaobírající se městem. Jeho práce přináší první český empirický výzkum města stejně jako první českou urbánní sociologickou teorii. Jeho sociologický funkcionalismus je svébytným teoretickým přístupem ke studiu města, hned vedle historické analýzy M. Webera, psychologického pohledu G.
Info | Plný text v PDF

Život ve městě
Muž davu
Walter Benjamin
Tento původní překlad textu Waltera Benjamina patří mezi jeho rozptýlené, nedokončené črty zkoumající měnící se městskou společnost devatenáctého století, většina z nichž byla publikována pod názvem Pasáže. Benjamin čerpá z citací literární produkce konce 19. století a používá je k vypracování teoretického obrazu městského života v přicházejícím průmyslovém věku. Více než o detailní vykreslení města samotného se zajímá o změny, jímž jsou jeho obyvatelé vystaveni, když na ně doléhají tlaky prostředí.
Info | Plný text v PDF

Benjaminovy texty baudelairovské. K textu Waltera Benjamina "Muž davu"
Jaroslav Střítecký
Komentář k Benjaminovu textu "Muž davu"

Info | Plný text v PDF

Potenciál a limity městského prostoru
Michaela Šuleřová
Cílem článku je představit dvojí rovinu diskusi o kvalitě města. První část prozkoumává možnosti města pro utváření socialit a veřejnosti, stejně jako možnosti pro ukotvování identit či tvůrčí rozvoj města jako celku. Nezbytná podmínka pro tento potenciál leží ve městě jako otevřeném systému, který dovoluje volné a neomezující potkávání lidí. Druhá část klade tuto vizi do kontrastu s aktuálními diskusemi o současném městě a jeho socio-prostorové struktuře.

Info | Plný text v PDF

Město zbožné a město bezbožné
Roman Vido
Klasické sekularizační teorie vnímaly urbanizaci jako jeden z procesů, které se pod hlavičkou modernizace podílejí na rozkladu světa tradičního náboženství. V tomto pohledu město představuje symbol sekulární modernity. Symbolizuje odkouzlený prostor, prostor charakterizovaný instrumentální racionalitou a pluralismem perspektiv. Pokud se ovšem podíváme na město společně s Maxem Weberem, uvidíme poněkud barvitější obrázek.

Info | Plný text v PDF

(S)tvoření měst
Plánování čistých měst
Richard Sennett
V tomto textu, který je překladem jedné z kapitol jeho práce The Uses of Disorder (1970), Sennett odkazem na konkrétní příklad podporuje tezi o poklesu komplexity sociálních forem v moderní společnosti v důsledku narůstající komplexity a nadměrného řádu, jež se projevuje mimo jiné ztrátou personálních postojů občanů a jejich možností ustavovat fungující komunity. Oním příkladem jsou mocenské vztahy vtělené do procesu městského plánování.
Info | Plný text v PDF

"Co možná nejvíce světla, vzduchu, radosti a jednoduchosti..." Prvky utopického myšlení v historii městského plánování
Barbora Vacková
Článek nabízí možný přístup k idejím městského plánování od antiky až k současnosti, které můžeme najít ve filozofické, urbanistické a vědecké tradici. Ve druhé části se text zabývá avantgardním urbanismem první poloviny 20. století, zejména v českém kontextu města Zlína a ostravského regionu.

Info | Plný text v PDF

Geografie sociální exkluze
Michal Růžička
Sociální vyloučení jako forma a projev meziskupinových vztahů je nepozorovaným, ale zdánlivě neoddělitelným aspektem sociálního života v moderních městech. Proces socio-prostorové exkluze se dotýká lidí, kteří jsou pojímáni jako členové "odlišné" etnické skupiny. Lidé "odlišné etnicity", či Romové v socio-kulturním kontextu českých měst, jsou koncentrováni a odděleni v prostorově vyloučených místech. Tento proces se odehrává na lokální úrovni převážně skrze proces přidělování "sociálního bydlení".

Info | Plný text v PDF

"Spolu a spokojene". Obrazy integrovanej spoločnosti v mestskom plánovaní
Slavomíra Ferenčuhová
Autorka se pokouší uvést městské plánování jako předmět společenskovědního zkoumání zaměřeného na poznávání měst, jejich proměn a života jejich obyvatel. Představuje přitom práce a přístupy, které umožňují nahlížet na městské plánování jako na expertní činnost, která je součástí městské/lokální správy, a zároveň jako na proces utváření hodnotově podmíněných reprezentací města a jeho obyvatel a jejich plánované budoucnosti.

Info | Plný text v PDF

Město jako obraz a zvuk
Jak zní město?: zvukové prostředí města z hlediska konceptu sonosféry
Tomáš Řiháček
Snaha o rehabilitaci významu zvuku jako nejen fyzikálního, ale především sociálního a kulturního fenoménu vedla na konci šedesátých let 20. století k formování nového, od počátku interdisciplinárně konstituovaného oboru akustické ekologie, který dal posléze vzniknout oblasti dnes souhrnně označované jako soundscape studies. Předkládaný příspěvek vychází z této myšlenkové a výzkumné tradice a hledá odpovědi na otázky „Jaké je zvukové prostředí současného města?“ a „Jak je toto zvukové prostředí prožíváno jeho obyvateli?“.
Info | Plný text v PDF

Město a společnost. Kutná Hora v dlouhém 14. století
Blanka Altová
V předložené stati autorka sleduje vazby mezi společenským a urbanistickým vývojem Kutné Hory v předhusitském období, tedy v „dlouhém 14. století“. Přesněji, vymezené období v sobě zahrnuje poslední desetiletí 13. století, kdy bylo zřejmé, že Kutná Hora aspiruje na to stát se královským městem, až do počátku 15. století, kdy se uzavírá velkorysá stavební aktivita městského patriciátu před vypuknutím husitských válek.

Info | Plný text v PDF

Esej
Doma v přírodě a doma ve městě
Jan Krása
V této eseji se autor snaží prostřednictvím metafory domu a města ukázat, že sociální identita městské populace je dvojitě zaobalená. Pokouší se najít analogie mezi utvářením města a domu a mezi utvářením lidské duše, která je obývá. Ohniště je stanoveno jako střed lidského způsobu sociálního života, jeho limitem je práh.
Info | Plný text v PDF

Zpráva z výzkumu
Věk města aneb kterak pozitivista ku kvalitativnímu vědění přišel
Lucie Vidovićová

Info | Plný text v PDF

Recenze
Anthony Widler: Warped Space. Art, Architecture, and Anxiety in Modern Culture
Michal Šimůnek

Plný text v PDF