Město jako domov

City as Home
4/2014 (ročník / volume 11)
Toto číslo je již čtvrtým vydáním věnovaným problematice města, respektive urbánním studiím v jejich široké perspektivě. Po konceptuálním čísle, které se snažilo reflektovat teoretické způsoby uchopování urbanity a pokusilo se o (znovu)ustavení a probuzení zájmu o urbánní studia (2006), vyšlo číslo věnující se sociologické reflexi sociálních proměn tuzemských měst a problematice stárnutí v městském prostoru (2010). Zatím poslední číslo rámované zájmem o městskou dimenzi současného společenského vývoje se soustředilo na urbánní historii a její souvislosti s různými podobami kolektivní paměti (2013). Předkládané číslo se skrze různé (více či méně reflektované či empiricky ukotvené) konceptualizace domova snaží poukázat nejen na roli přináležení a budování kolektivních identit v městském prostředí, ale otevřít také téma bydlení a vkročit alespoň částečně na půdu privátních prostor, zvolit intimnější měřítko studia městské zkušenosti. Sféra domova a bydlení je oblastí výsostně politickou a sociologicky zajímavou nejen ve smyslu její vnitřní organizace jako jednoho z hlavních nástrojů biopolitiky, který byl spojen s patriarchální a pastorační mocí moderního státu, ale také právě v jeho souvislosti s budováním moderních měst, v nichž hrálo řešení otázek bydlení podstatnou roli. Navazujeme zde vědomě na tuzemskou sociologickou tradici, v níž jsou výzkumná témata města a bydlení studována ve vzájemném propojení.

Editorial
Město jako domov
Lucie Galčanová Vacková Barbora Ferenčuhová Slavomíra

Plný text v PDF | Text ve formátu pro čtečky: MOBI a EPUB

Studie
„… když aspoň bydlíme v jednom městě.“ Město v prožívání domova samostatně žijících lidí
Lucie Galčanová Vacková Barbora
Studium různých forem přináležení a vztahování se k místům a více či méně místně vázaným společenstvím má v sociologii dlouhou tradici. Text představuje dílčí závěry z výzkumu bydlení samostatně žijících osob. Domov je pro účely této studie pojímán jako etnografický kontext a také jako jeden z mnohovrstevnatých konceptů praxe, který strukturuje jednání lidí. V návaznosti na kritickou geografii domova Blunt a Dowling chápeme město jako jednu z významných vrstev domova.
Info | Plný text v PDF | Text ve formátu pro čtečky: MOBI a EPUB

„Naše ruiny jsou našim domovem“: Bezdomovci, domov a sociální organizace
Ondřej Hejnal
Cílem studie je navázat na současný stav bádání o vztahu bezdomovectví a představy domova v České republice.

Info | Plný text v PDF | Text ve formátu pro čtečky: MOBI a EPUB

Distinkce a bydlení v pozdně socialistické společnosti
Ondřej Špaček
Způsoby bydlení a praktiky jeho budování představují jednu z výrazných a zároveň každodenních cest vyjadřování statusové pozice. Článek se pokouší z perspektivy spotřebních praktik rekonstruovat vztah mezi bydlením a sociálním prostorem v české společnosti pozdního socialismu.

Info | Plný text v PDF | Text ve formátu pro čtečky: MOBI a EPUB

Československo a rodné město jako domov? Čeští Židé a jejich prožitek domova po šoa
Blanka Soukupová
Cílem této studie je analýza pojetí domova u českých Židů (ve významu Židů žijících v českých zemích), v moderní době ideologickopoliticky strukturované menšiny asimilantů (česko- a německožidovských) a národních Židů – sionistů, přeživších šoa, jejichž biografická svědectví se dočkala uveřejnění. Tato data jsou zpracována metodou obsahové kvalitativní analýzy a metodou komparace. Jejich interpretace je uvedena představením jediného celostního etnologického výkladu časově proměnlivého pojetí domova.

Info | Plný text v PDF | Text ve formátu pro čtečky: MOBI a EPUB

Paměť versus obchod: Znovuzrození pešťské židovské čtvrti
Júlia Vajda Szegő Dóri Kunt Gergely
Studie se zabývá obrozením budapešťského židovské čtvrti. Část města, kterou dnes takto označujeme, leží v centru Budapešti, konkrétně ve čtvrtích Erzsébet a Teréz, na hranici šestého a sedmého městského obvodu. Ve studii jsou na příkladech několika restaurací, knihkupectví, prohlídkových okruhů a tzv. barů na staveništi popsány nové tendence, ke kterým v židovském městě dochází. Svou typickou architektonickou podobu získalo židovské město během 19. století a před první světovou válkou. V roce 1944 bylo na jeho území „velké ghetto“.

Info | Plný text v PDF | Text ve formátu pro čtečky: MOBI a EPUB

Recenze
Jan Keller: Posvícení bezdomovců. Úvod do sociologie domova
Apolónia Sejková

Plný text v PDF | Text ve formátu pro čtečky: MOBI a EPUB

Zpráva z konference
„New field spread out from industrial heritage“. Industrial Heritage Youth Programme in Tomioka Silk Mill and Related Sites
Pavel Šindlář

Plný text v PDF | Text ve formátu pro čtečky: MOBI a EPUB