A nezapomeňte na pokoru. Spor o postavení člověka v environmentální etice

And Do Not Forget about Humbleness: The Dispute over the Human Position in Environmental Ethics
RUBRIKA: Stati

Klíčová slova/Key words:

ČESKY: antropocentrismus, neantropocentrismus, environmentální etika, pokora
ENGLISH: anthropocentrism, non-anthropocentrism, environmental ethics, humbleness

Anotace

Zhruba od 60. let minulého století je na poli environmentální etiky živý spor mezi antropocentrickou a neantropocentrickou perspektivou. Volba východiska, které ovlivňuje další formování postoje člověka (kultury) ke světu, je klíčové pro teorii, avšak z hlediska potřeb dnešní společnosti nemá jednoznačné dopady na praxi. Neatropocentrismus (zastoupený Klausem Meyer-Abichem a Holmesem Rolstonem III) i antropocentrismus (reprezentovaný Johnem Passmorem a Günterem Patzigem) se často překrývají ve výchozích motivacích i v návrzích konkrétních opatření. Od konce 80. let byly teoretické rozpory nově reflektovány, například v myšlení R. Attfielda, J. B. Callicotta, či V. Hösleho. Provizorním řešením otázky může být koncepce pokorného antropocentrismu, která člověka chápe jako poznávací epicentrum a zároveň jako subjekt schopný morální reflexe, jež přesahuje lidský horizont.


Abstract

Since the 1960s, there has been a lively dispute between anthropocentrism and nonanthropocentrism in environmental ethics. The choice of a starting point, which influences the further evolution of human (cultural) attitudes toward the world, is crucial for theory, yet through the lens of today’s society and its practical needs it is only of ambiguous significance. Both non-anthropocentrism (represented by Klaus Meyer-Abich and Holmes Rolston III) and anthropocentrism (as adopted by John Passmore or Günther Patzig) often overlap in their initial motivations and suggestions of concrete measures. Since the late 1980s, theoretical disagreement has been newly elaborated, for instance in the work of R. Attfield, J. B. Callicott and V. Hösle. The concept of considerate humanity might be a temporary solution, accepting humanity as a cognitive epicentre and at the same time as a subject capable of moral reflection that transcends human horizons.


Plná verze článku | Článek ve formátu pro čtečky: MOBI a EPUB