Nová sociální rizika

101025121505.jpg
New Social Risks
2/2010 (ročník / volume 7)
Reflexe ekonomických a sociálních krizí 70. a 80. let, zostření globální ekonomické soutěže, role nových technologií v ekonomice, strukturálních změn a rostoucích požadavků flexibility na trzích práce, individualizačních a diferenciačních procesů v sociální struktuře i demografického vývoje vnesla do sociálních věd koncept „nových sociálních rizik“. V české sociálněvědní produkci však tomuto tématu zatím – až na výjimky – nebyla věnována dostačující pozornost. V tomto čísle Sociálních studií se pokusíme tento deficit alespoň zčásti napravit: ústřední otázkou je, jaká je dynamika nových sociálních rizik v současné společnosti, jak v českém, tak i v evropském a světovém kontextu. Součástí této otázky je i dilema, nakolik a v čem jsou současná sociální rizika skutečně „nová“.

Editorial
Význam "nových sociálních rizik" v současné společenské vědě
Tomáš Sirovátka Winkler Jiří

Plný text v PDF

Stati
Nová sociální rizika a reformní trendy evropských sociálních států v reakci na ně
Lenka Klimplová
Článek představuje koncept nových sociálních rizik vymezený autory jako Esping-Andersen (1999, Taylor-Gooby (2004, 2005) a Armingeon, Bonoli (2006) a obecné reformní trendy sociálních států v reakci na tato rizika. První část se věnuje rozvoji a reformním trendům v západoevropských zemích. Druhá část se zaměřuje na specifičnost nových sociálních rizik a reformních trendů v zemích střední a východní Evropy.
Info | Plný text v PDF

Pracovní nejistoty uchazečů o zaměstnání a veřejné služby zaměstnanosti v různých regionech ČR
Pavel Horák
V článku se zaměřujeme na projevy nejistoty ohledně získání vhodného zaměstnání u různých skupin nezaměstnaných. Využíváme koncept životní situace, s nímž pracujeme v případě deseti náhodně vybraných nezaměstnaných registrovaných na úřadu práce ve třech odlišných regionech České republiky. Zajímáme se také o způsoby, jakými úřady práce reagují na tuto nejistotu.

Info | Plný text v PDF

Ideály péče v kontextu nových sociálních rizik
Lenka Formánková
Teorie tzv. nových sociálních rizik (Taylor-Gooby 2004, Bonoli 2005) otevírají kritickou diskusi schopnosti moderních systémů sociální politiky sloužit v postindustriální společnosti jako nástroj ochrany před chudobou a sociálním vyloučením. Život v postmoderní společnosti sebou nese tzv. nová sociální rizika, která souvisejí se změnou výrobních procesů a organizace práce, s globalizací výroby a také s masovým vstupem žen na trh práce.

Info | Plný text v PDF

Náruživost, koordinace a kontrolované užívání drog
Jan Morávek Kabele Jiří
Jakmile se náruživost dostane mimo kontrolu, ztrácejí závislí zodpovědnost, přičemž často následuje stigmatizace a exkluze z konvenčních rolí. Mnoho členů rodiny se ocitá v pasti nerovných, dysfunkčních vztahů. Tyto účinky náruživosti reinterpretujeme s využitím Kabeleho spravedlnostní teorie koordinace jako proces, ve kterém je soukromé dosažení spravedlnosti nemožné a mechanismus konstrukce reality se rozpadá. Protidrogové politiky selhávají při snaze o eliminaci náruživostí jako takových.

Info | Plný text v PDF

Sociální práce jako institucionalizace rizika v pozdně moderní době
Stanislava Ševčíková Navrátil Pavel
Riziko je tématem, které je hluboce spjato s historií vzniku a rozvoje sociální práce. Riziko bylo dokonce kontextuální podmínkou vzniku a rozvoje sociální práce jako moderní společenské instituce, která se na přelomu 19. a 20. století začala v USA a v západní Evropě rozvíjet jako profese, jejíž úkol byl mnohými spatřován právě v eliminaci důsledků dramatických společenských procesů vyvolávajících obavu, pocit rizika a nejistotu.

Info | Plný text v PDF

Sociální konstrukce systému sociální ochrany: Administrace klientů jako prostor interpretace
Iva Šimíková Vyhlídal Jiří
Moderní společnost je stále více závislá na fungování abstraktních expertních systémů, které se stávají institucionalizovanou formou řešení problémů, často produkovaných jinými abstraktními systémy. Předkládaný text se pokouší identifikovat a popsat rozpory, které vznikají uvnitř jednoho z těchto systémů v souvislosti se vznikem nových sociálních rizik. Modelovým příkladem a zdrojem empirického materiálu je exekutivní úroveň systému sociální ochrany, na které dochází k interakci mezi liniovými pracovnicemi a klienty.

Info | Plný text v PDF