Paměť měst

Memocities
4/2013 (ročník / volume 10)
Jak uvádí Mark Crinson, v posledních dvou desetiletích věnují architekti a urbanisté stále větší pozornost historickému rozměru vlastní práce. Vztah urbánních objektů a urbánního prostoru k minulosti – lokální, národní, nadnárodní – se stal zároveň významným veřejným tématem, často s výrazným politickým nádechem. „Starchitects“ typu Daniela Libeskinda oživili koncept monumentální architektury, jež má budoucím pokolením připomínat traumata či triumfy minulosti. Projekt Evropské město kultury podněcuje zájem o historické dědictví a identitu měst, která byla dosud vnímána jako periferní nebo průmyslová. Dříve industriální prostory procházejí namísto demolice rekonstrukcí, stávají se národními památkami nebo aspoň představují materiál pro pokusy zachovat ranně moderního průmyslového genia loci při hledání nového využití. Zvýšená citlivost k urbánní historii a paměti, již přinesly změny politických režimů a vznik nových státně-národních celků, se zdaleka neomezuje pouze na úpravy názvů měst, ulic, náměstí či instalaci nových muzeí, pomníků, plaket, atd. Aniž bychom přeceňovali dějinnou novost těchto procesů – města byla vždy zároveň místy paměti –, chceme v tomto čísle Sociálních studií navázat na dřívější urbánní témata časopisu a představit trend historizace vnímání architektury a urbánního prostoru i domácímu čtenářstvu.

Editorial
Od kolektivní paměti k paměti měst
Csaba Szaló

Plný text v PDF | Text ve formátu pro čtečky: MOBI a EPUB

Stati
Berlínské proluky
Andreas Huyssen
Asi neexistuje jiné důležité západní město, které nese stopy historie 20. století tak intenzivně a rozpačitě jako Berlín. Text tohoto města Berlína psán, vymazáván a znovu přepisován po celé násilné 20. století a jeho čitelnost závisí ve stejné míře na konkrétní realitě staveb jako na obrazech a vzpomínkách potlačených a zpřetrhaných traumatickými událostmi. Centrální Berlín poloviny 90.
Info | Plný text v PDF | Text ve formátu pro čtečky: MOBI a EPUB

Politická komunikace v příbězích zneuctěných památníků
Gergely Kunt Szegő Dóri Vajda Júlia
V tomto článku analyzujeme vizuální narativy vztahující se na znesvěcení dvou veřejných památníků v Budapešti. Zasazujeme tyto narativy do rámce změny v užití a interpretaci veřejného prostoru a jeho památníků, jež vyplývá z demokratické tranzice a moderních technologií a jež je doprovázena novými formami posilování a problematizování legitimních narativů paměti. Analyzujeme dvě sady videonahrávek, které byly pořízeny během dvou demonstrací u odlišných památníků, přičemž oba se nacházejí blízko Kossuthova náměstí.
Info | Plný text v PDF | Text ve formátu pro čtečky: MOBI a EPUB

Krajina vzpomínek. Kdo kreslí mapu „brněnského Bronxu“?
Kateřina Sidiropulu Janků
Ústředním tématem plánovaného textu je vytváření identity městského prostoru skrze kulturně ustálené formy vzpomínání, a také reprodukce sociálních nerovností skrze vytěsňování vzpomínek marginalizovaných obyvatel na okraj zájmu i společenského žebříčku hodnot. Na teoretické rovině se text věnuje vztahu sociologického utváření vědomí o místě a vzpomínání. Zde se opírá především o texty Pierra Norry, Jefreyho Alexandra, Radima Marady, Csaby Szaló, Talji Blokland Davida Sibleyho a Ryana Centnera.
Info | Plný text v PDF | Text ve formátu pro čtečky: MOBI a EPUB

Zabúda Brno na Zbrojovku? Praktiky formovania urbánnej pamäti prostredníctvom individuálnej angažovanosti aktérov
Ivana Rapošová Sejková Apolónia Szaló Csaba
Článok analyzuje kontroverzie ohľadne bývalej zbrojárskej fabriky Zbrojovka Brno. Toto miesto, plné odlišných a často protichodných symbolických významov, vytvára významný priestor pre vznik urbánnej pamäti. Domnievame sa, že urbánna pamäť sformovaná okolo tohto brownfieldu presahuje jeho materiálnu podobu predovšetkým svojou symbolickou prítomnosťou v praktikách sociálnych aktérov.
Info | Plný text v PDF | Text ve formátu pro čtečky: MOBI a EPUB

Paměť a prostor: Reprezentační strategie společenstva vzpomínání v postindustriálním městě
Petra L. Burzová Dvořáková Ilona Hejnal Ondřej
Studie se věnuje dnes již zaniklé dělnické kolonii Karlov, kterou v Plzni zbudovaly Škodovy závody počátkem druhého desetiletí 20. století. V textu studujeme toto dnes již neexistující místo v kontextu transformujícího se urbánního prostoru průmyslové metropole a jeho vztah k pamětnickým reprezentacím. Na základě dat z rozhovorů s pamětníky, zúčastněného pozorování komemorativních setkání a archivního výzkumu zachycujeme vyjednávané změny v reprezentačních praktikách „Karlováků“. Tak v textu zkoumáme dva Karlovy.
Info | Plný text v PDF | Text ve formátu pro čtečky: MOBI a EPUB

Governance kulturou tažené urbánní regenerace: Případová studie Černá louka v Ostravě
Blanka Marková Slach Ondřej
Cílem textu je hodnocení plánovaného projektu kulturního klastru Černá louka na území města Ostravy. Pro potřeby hodnocení byl využit koncept urbánní governance, politických cyklů a kulturou tažené regenerace. Projekt kulturního klastru byl „vlajkovým“ projektem neúspěšné kandidatury města na titul Evropské hlavní město kultury 2015 a vzhledem ke svému rozsahu a zaměření nepochybně představoval jednu z největších výzev pro město v jeho novodobých dějinách.
Info | Plný text v PDF | Text ve formátu pro čtečky: MOBI a EPUB