Partnerství, rodičovství, rodina

081031104746.jpg
Partnership, Parenthood, Family
2/2008 (ročník / volume 5)
Partnerství, rodičovství a rodina jsou fenomény, které se v České republice staly od druhé poloviny 90. let námětem mnoha demografických i sociologických prací, neboť to jsou jevy, které procházely a stále ještě procházejí radikální proměnou. Předkládané číslo časopisu Sociální studia tuto tematiku dále rozvíjí. Obsahuje šest statí, které podle našeho soudu ilustrují určitý posun ve výzkumu partnerského a reprodukčního chování české populace, neboť publikované příspěvky představují další aspekty přístupů, jež nebyly v minulých analýzách přítomny. Náš soubor textů klade například větší důraz na roli mužů (i absentujících) partnerů v reprodukčním a rodičovském chování, zkoumá interakce mezi partnery a pokouší se zasadit postoje k rodinné politice do tohoto interakčního kontextu. Rozebírá také vlivy rozvodu na další plodnost a zabývá se analýzou mediálních obsahů se vztahem k rodině s pokusem propojit ji s postoji mladé generace k těmto tématům.

Editorial
Editorial
Ladislav Rabušic Fučík Petr

Plný text v PDF

Stati
K nízké sňatečnosti v České republice
Hana Hašková Rabušic Ladislav
V 90. letech 20. století začala v České republice dramatickým způsobem klesat prvosňatečnost. Mladí lidé spolu stále častěji žijí nesezdaně, a pokud do manželství vstupují, pak sňatek odkládají do stále vyššího věku. V našem článku analyzujeme, jaké důvody vedou mladé lidi k takovému chování. Testujeme především, zdali i v Česku platí hypotéza Hoffmann-Nowotnyho, podle které je nízká sňatečnost spřažena s nízkou porodností.
Info | Plný text v PDF

Problematické tranzice k mateřství
Michaela Bartošová Slepičková Lenka
Mateřství je v dnešních západních společnostech vnímáno jako svobodná volba, nikoli nevyhnutelný ženský úděl. Ženy se v rámci svých možných životních stylů mohou a musí rozhodovat o tom, kdy a za jakých podmínek se chtějí stát matkami, případně jestli vůbec chtějí. Úplná kontrola nad reprodukcí je však jen zdánlivá. Ženy ve svém rozhodování zvažují řadu faktorů, které nemohou ovlivnit.

Info | Plný text v PDF

Jedináček a rozvod – vliv rozvodu na reprodukční dráhu žen
Petr Pakosta
Článek analyzuje vztah mezi dvěma jevy, a to rostoucí rozvodovostí bezdětných a podílem matek s jedním dítětem – jedináčkem. Testuje hypotézu, zda rozvod bezdětné ženy nemůže stát za jejím konečným rozhodnutím porodit jedno dítě. Hypotéza je opřena o předpoklad, že rozvod bezdětné ženy přeruší její reprodukční dráhu, zkrátí sociálně a biologicky dané plodné období ženy a zvýší tak pravděpodobnost porodu jedináčka. Analýza ukazuje, že rozvedené bezdětné ženy mnohem častěji nakonec porodí jedno dítě.

Info | Plný text v PDF

V rozporu, či jednotní? Postoje párů k opatřením prorodinné politiky v ČR
Petr Fučík Chromková Manea Beatrice
Prorodinná opatření sociálního státu jsou nejčastěji orientovaná na rodinu jako celek, aniž by brala v úvahu rozdíly, které mohou existovat mezi oběma partnery, tedy uvnitř rodiny. Prostředky, jež mají ovlivnit fertilitní rozhodnutí a plány v rodině, nepočítají s odlišnými fertilitními preferencemi obou partnerů. Konfliktní teorie D. Voase předpokládá, že mezi muži a ženami v párech mohou existovat významné rozdíly, pokud jde o preferovaný počet dětí v rodině.

Info | Plný text v PDF

Význam faktorů trhu práce pro návrat žen na trh práce po rodičovské dovolené
Blanka Plasová
V této stati se věnuji okamžiku návratu žen z rodičovské dovolené, respektive okolnostem, které ovlivňují rozhodování o formě a načasování tohoto návratu. Cílem je objasnit, zda a jak vstupují vybrané faktory trhu práce, konkrétně význam zaměstnání, charakteristiky pracovních míst a chování zaměstnavatelů, do mechanismů rozhodování žen o návratu z rodičovské dovolené zpět na trh práce.

Info | Plný text v PDF

Mediální obraz rodiny a partnerství v českém denním tisku a v reflexi mladé generace na konci 20. století
Leona Stašová
Změny demografického chování po roce 1989 jsou v tomto článku sledovány z perspektivy teorie difuze a vlivu masové komunikace. Stěžejní část je věnována obsahové analýze českého denního tisku v 90. letech 20. století a šetření zaměřenému na mladou českou generaci ve věku 18-30 let, na její percepci rodinné tematiky v médiích a na případné možnosti mediálního vlivu na její postoje a chování.

Info | Plný text v PDF