Posvátno

090115103935.jpg
The Sacred
3-4/2008 (ročník / volume 5)
Naším cílem bylo předložit čtenářům monotematické číslo, které by vrhalo světlo na rozmanité podoby toho, co obvykle označujeme širokým a v řadě ohledů problematickým termínem „náboženství“, a to v podmínkách současného světa pozdní modernity. Při hledání zastřešujícího pojmu, který by dokázal danou tematiku vhodně pokrýt a současně by i zdařile plnil „marketingovou“ funkci, se nám do zorného pole dostal právě pojem posvátno. Hlavní výhodu této volby spatřujeme v jeho širším záběru v porovnání s „náboženstvím“, čímž je umožněno zahrnout do úvah i ty fenomény, které nebývají obvykle jako „náboženství“ označovány a v jejichž případě se preferuje např. termín „spiritualita“. A současně věnovat pozornost i (s ohledem na tradiční, substantivní definice náboženství) zcela „ne-náboženským“ prvkům života ve společnosti, jakými jsou sport, konzum, umění, sexualita apod., jež v sobě mohou obsahovat určitý „posvátný“ či „zposvátňující“ moment. Zvolený pojem rovněž podněcuje reflexi nad způsobem stanovování hranic mezi „posvátným“ a „profánním“ (či „náboženským“ a „ne-náboženským“) v závislosti na kontextu a působících praktických zájmech.

Editorial
Posvátno v čase pozdně moderních
Roman Vido Ondrašinová Michaela

Plný text v PDF

Náboženství a modernita
Prolegomena k interdisciplinárnímu tázání po vztahu evropské sekularity a západního křesťanství
Pavel Hošek
V článku autor popisuje a analyzuje problém vzájemné izolace oborově specifických vysvětlení rozhodujících příčin evropské sekularity (obzvláště vzhledem k předpokládané roli západního křesťanství), předkládaných odborníky jednotlivých vědních disciplín (historie, filosofie, teologie, religionistika, sociologie atd.), tak jak je tento problém sledovatelný v recentní české odborné diskusi o příčinách evropské sekularizace.
Info | Plný text v PDF

Religiozita v dobe neskorej modernity. Prípad Slovensko
Tatiana Podolinská
Článek se soustředí na výzkum aktuálních podob náboženských a spirituálních identit na Slovensku po roce 1989. Autorka nejprve připomíná nejnovější teoretické přístupy sociologie náboženství. Jádro článku se věnuje rozlišení mezi rurálními a urbánními náboženskými a spirituálními identitami. Autorka konstatuje, že rurální identity zůstávají nadále lokálními, zatímco urbánní identity jsou translokální. Další část studie se zaobírá translokálním a transtemporálním charakterem městských spirituálních identit.

Info | Plný text v PDF

Náboženství a modernita v současné sociologii náboženství
Roman Vido
Tento článek se zabývá otázkou vztahu mezi modernitou a náboženstvím. Klasické sekularizační teorie předpokládaly, že s příchodem modernity ztrácí (tradiční) náboženství svůj společenský vliv a význam stejně jako dopad na životy moderních jedinců. Toto tvrzení se stalo známým jako "sekularizační teze". Nicméně empirická realita nepotvrdila takové proroctví: náboženství nadále představuje důležitý prvek v sociálním světě.

Info | Plný text v PDF

Nové podoby náboženství
Mezi Bohem a církví - pluralizace náboženské zkušenosti v římskokatolické církvi
Michaela Bartošová
Výsledky realizovaného kvalitativního výzkumu, který využil metody zakotvené teorie, ukazují privatizaci náboženské zkušenosti uvnitř církevních organizací, zvláště na příkladu případové studie osmi mladých lidí, kteří se považují za aktivní členy římskokatolické církve. Všichni respondenti žili v čase realizace výzkumu v podobných podmínkách: byli finančně soběstační, stále nesezdaní a žijící sami, bez partnera.
Info | Plný text v PDF

Individuální a kolektivní uvnitř spirituality New Age: terapeutické praktiky, tělesnost a intersubjektivita
Hana Doležalová
Následující text čerpá z případové studie založené na etnografickém výzkumu New Age praktik v jednom terapeutickém centru v Brně. Pozornost je zaměřena na dichotomii mezi individuálním a kolektivním, nebo privatizovaným a sdíleným v rámci New Age religiozity. New Age je často popisováno jako na já (self) orientovaná spiritualita. Tento článek se zabývá otázkami, jak je já pojímáno, jaký typ subjektivity a intersubjektivity je New Age praktikami konstruován a jaký druh "žitého těla" je utvářen zapojováním sebe-kultivačních technik.

Info | Plný text v PDF

Náboženství v kyberprostoru. Příspěvek k současným transformacím posvátna
David Václavík
Devadesátá léta 20. století přinesla náboženství jednu velkou výzvu danou technologickými inovacemi a prostředky moderní masové komunikace - internet. Dnešní internet je doslova nabitý náboženskými stránkami či odkazy. V této souvislosti se článek zabývá především takovými fenomény jako konverze, náboženský konflikt a náboženský prožitek. Hlavní témata článku tvoří formování osobní identity a formování komunit v kontextu kyberprostoru.

Info | Plný text v PDF

Modernizace, nová religiozita a akulturace hinduismu v českém okultismu
Milan Fujda
Tento článek si klade některé teoretické otázky, které se vztahují k pojmům "nová náboženství" a "tradiční náboženství" a neschopnosti současné sociologie a religionistiky objasnit, co označení "nový" v souvislosti s náboženstvím znamená. Autor se snaží vyjasnit tento problém skrze kontextuální analýzu fenoménu akulturace hinduismu v českém okultismu na počátku 20. století. Dochází ke zjištění, že nejdůležitější podmínkou, která zmíněný jev umožnila, byl rozvoj tisku a trhu s tištěnými publikacemi.

Info | Plný text v PDF

Polemika
Posvátné vědy - znovuobjevení meta-konceptu pravdy u jedné vědy konce 20. století
Bohuslav Binka
Stať se na základě některých poznatků teorie vědy 20. století pokouší dokázat, že sociobiologie, stejně jako „marxistické“ vědy, chápe předpoklady vlastního oboru jako soubor posvátných a univerzálně platných meta-kritérií pravdivosti ostatních společenskovědních disciplín. Na vztahu sociobiologie k etice a teorii pravdy autor dokládá zposvátnění vlastních předpokladů této disciplíny vedoucí k dogmatickému předepisování „správné vědy“ ostatním vědním oborům.
Info | Plný text v PDF

Studenti píší
Faktory intergeneračného prenosu židovskej identity na Slovensku
Tina Gyárfášová
Židovská menšina na Slovensku se během posledních desetiletí velmi změnila. Tento článek analyzuje, jakým způsobem se židovská identita uchovává a jak se změnila po holocaustu. Autorka definuje židovskou identitu na dvou úrovních. Pozitivní úroveň obsahuje čtyři aspekty: etnický, náboženský, sociální a kulturní. Negativní aspekt odkazuje k antisemitismu a holocaustu. Tato studie se zaměřuje na proměňující se roli těchto aspektů u čtyř poválečných generací Židů na Slovensku.
Info | Plný text v PDF

Postholokaustová židovská identita
Ela Klementová
Židé, kteří stojí v centru pozornosti tohoto článku, zastávají sekulární životní přístup a vykazují známky plné integrace do většinové společnosti. Článek předkládá hypotézu, že židovství, které je danou skupinou vnímáno a absorbováno jako aspekt jejich sebedefinice, z velké části koření v tzv. dědictví holocaustu. Soustředí se na sociální mechanismy kolektivní identity a kolektivní paměti, které usnadňují mezigenerační přenos zkušenosti holocaustu.

Info | Plný text v PDF

Recenze
Peter Beyer: Religions in Global Society
Michaela Ondrašinová

Plný text v PDF

David Václavík: Sociologie nových náboženských hnutí
Milan Fujda

Plný text v PDF