Rasa

080710100459.jpg
Race
4/2007 (ročník / volume 4)
Číslo se věnuje jak reflexi ideologie rasismu jakožto důsledku vědění a praktik spojených s touto ideou o „rasách“, tak také reflexi dynamiky změny diskursivních hranic ideje rasy a ideologie rasismu, kdy se otázka homogenních biologických a fyziognomických definic („color line“) mění v otázku hranic kulturních diferencí a identit („culture line“) – tedy analýze na cestě od „rasy“ k „etnicitě“. Neméně podstatnou inspirací by měla být ale také role současného fenoménu: imaginace výzkumů DNA spjatých s odkazy na etnicky a rasově definovaný původ sociálních skupin.

Stati
Konceptualizace pojmů rasa a rasismus: Sociologický pohled
Eleonóra Hamar Szaló Csaba Šlesingerová Eva
Text vychází z teoretického předpokladu, podle nehož je zásadním východiskem každé sociálněvědné analýzy rasismu to, že při snaze o pochopení fenoménu "rasy" začíná zkoumáním jazyka, forem vědění, interpretací a praktických konsekvencí, které z těchto interpretací vyplývají. Každé vědění o "rase" je propojeno s praktikami moci, které konstituují hierarchické řády klasifikace subjektů a objektů. Rasistická ideologie takto vytváří své subjekty a objekty, tj. skupinu rasistů a skupinu stigmatizovaných.
Info | Plný text v PDF

Jiný pohled na etnicitu jako na biologický koncept: Posun antropolgie za koncept rasy
Michael S. Billinger
Montagu psal o rase jako o „nejnebezpečnějším lidském mýtu“ a Lévi-Strauss ji nazval „prvotním hříchem antropologie“. Přestože po celé 20. století vznikaly nové a nové přesvědčivé argumenty, proč by měl být koncept rasy opuštěn, pro antropology, kteří se zabývají klasifikací lidských populací, zůstává rasa významným problémem. Rasová terminologie se stala trvalým průvodcem antropologických počinů, což lze přičíst zejména tomu, že rasa byla historicky vlastním jádrem antropologického výzkumu.

Info | Plný text v PDF

Rasializované budoucnosti: Biologismus a měnící se politika identity
David Skinner
Tento článek zkoumá měnící se roli vědy ve veřejném diskursu o „rase“ a rasismu, přičemž prověřuje tvrzení, že nové biologické výklady lidského života („biologismus“) proměňují prožívání a chápání rozdílů mezi lidmi. V článku se dokazuje, že současný vývoj musí být interpretován v kontextu dvou předchozích období, kdy nedílnou součástí vědy byl nejprve rasismus a potom antirasismus.

Info | Plný text v PDF

Bíos, alebo cultus? Nemecký rasizmus prvej polovice 20. storočia optikou vied o kultúre
Miroslav Szabó
Ideológia rasizmu bola reakciou na politické a ekonomické otrasy v európskych spoločnostiach 19. storočia. Modelom novej spoločenskej hierarchizácie boli staršie antropologické klasifikácie a prax v zámorských kolóniách. Neokonzervatívna ideológia rasizmu, principiálne odmietajúca asimiláciu ľudských „rás“, zaznamenala nový rozmach s úpadkom liberalizmu v druhej polovici 19. storočia.

Info | Plný text v PDF

"Cikáni" – rasa, nebo způsob života?
Martin Fafejta
Stať analyzuje důvodové zprávy a rozpravy, které byly předneseny v Národním shromáždění republiky Československé při schvalování „Zákona o potulných cikánech a podobných tulácích“ v roce 1927. Primárním cílem bylo zjistit, jak v nich byl chápán termín „cikán“, zdali jako kategorie biologická (rasová) nebo sociální (způsob života, v tomto případě charakterizován potulkou). Zároveň byly analyzované texty studovány z hlediska tezí Foucaultovy knihy Dohlížet a trestat a Baumanovy práce Modernita a holocaust.

Info | Plný text v PDF

„Rasa“ a rasismus v Jižní Africe
Hana Horáková
Koncept „rasy“ je určujícím prvkem jihoafrické sociální reality od konce 19. století až po současnost. V žádné jiné zemi na světě nedošlo k tak výraznému systematickému sociálnímu inženýrství založenému na víře v nepřekročitelnost rasových, resp. kulturních odlišností. Moderní ideologie, založená na myšlence rasové segregace jihoafrické společnosti, vznikla v době sociálního evolucionismu a souběžného rozvoje „vědecké“ teorie o rase a biologického determinismu na konci 19. století.

Info | Plný text v PDF