Rozšířená Evropa: předpoklady, důsledky, problémy

080307165135.jpg
An Enlarged Europe: Preconditions, Consequences, Problems
1/2004 (ročník / volume 1)
Historický mezník vstupu do EU klade na státy střední a východní Evropy vysoké nároky, a to nejen z hlediska nezbytné vnitřní transformace. Země nevstupují do EU, popř. do NATO, ve fázi relativního klidu, ale naopak v období zásadních změn na mezinárodním poli. Stávají se partnery evropského společenství v momentě, kdy je Evropa poznamenána nejednotností a vznikem opozičních táborů. Formování „staré Evropy“ a „nové Evropy“, patrné v průběhu propuknutí irácké krize, je pro státy střední a východní Evropy výzvou, současně však i rizikem. Pro Českou republiku, která má již pětiletou zkušenost členství v NATO, ale na poli EU je nováčkem, znamená příslušnost k „nové Evropě“ šanci, jak zaujmout silnější pozici na poli mezinárodních vztahů. Má ale Česká republika k využití této možnosti dostatečný potenciál? Je na následky vstupu do EU dostatečně připravena? Využila téměř patnácti let postupného přibližování k finální reintegraci Evropy k profilaci vlastních zájmů a přípravě kapacit? Jsou zmapovány dopady procesu integrace na otázky vnitřní bezpečnosti, politický systém a jeho aktéry, trh práce a další sektory? Předkládaná Sociální studia nabízejí celkem sedm analýz psaných převážně z perspektivy politologie a mezinárodních vztahů. Spektrum témat však neobsahuje pouze rozbor aktuálních politických problémů, ale zahrnuje také výzkum fenoménů oboru sociologie a oblasti sociální práce.

Editorial
Editorial
Markéta Pitrová

Plný text v PDF

Stati
"Noví Evropané" a jejich role v transatlantických vztazích po vstupu do EU - český a polský případ
Břetislav Dančák
V letošním roce změní politická mapa Evropy svoji podobu, a to díky bezprecedentnímu rozšíření NATO (v březnu) a EU (v květnu). Půjde o expanzi dvou organizací, které západním demokraciím po větší část posledního století umožnily budovat svobodu, bezpečnost a blahobyt. Srovnatelná příležitost k zabezpečení dlouhodobé stability a prosperity je nyní nabidnuta zemím se zcela odlišnými historickými zkušenostmi. S výjimkou Malty a Kypru se ostatní země po více než půlstoletí nacházely pod vlivem totalitárních režimů.
Info | Plný text v PDF

Postavení České republiky v institucionální struktuře Evropské unie
Petr Fiala Pitrová Markéta
Text se snaží identifikovat předpokládanou pozici České republiky jako budoucího členského státu Evropské unie od Amsterdamské smlouvy po Evropskou ústavu. Studie analyzuje specifika institucionálního trojúhelníku EU a sleduje jeho kvalitativní a kvantitativní změny. Hodnotí odhadovanou českou pozici po mezivládních konferencích z let 1996 a 2000, včetně ústavní situace v ČR po implementaci přístupové smlouvy a diskusi o návrhu ústavy EU. Speciální pozornost věnuje české pozici v EU s ohledem na Smlouvu z Nice ve srovnání s Ústavou EU.

Info | Plný text v PDF

Protiteroristická politika Evropské unie
Miroslav Mareš
Boj proti terorismu je jednou z priorit bezpečnostní politiky České republiky i Evropské unie. ES/EU budovala svou protiteroristickou politiku od poloviny 70. let (TREVI). Maastrichtská smlouva a jiné důležité evropské smlouvy (Amsterdamská smlouva, Smlouva z Nice) zahrnovaly protiteroristické nástroje hlavně do třetího pilíře (vnitřní bezpečnost), ale také do druhého pilíře (zahraniční a bezpečnostní politika) a prvního pilíře (financování terorismu). Některé protiteroristické nástroje a dokumenty byly kritizovány ze strany různých subjektů (např.

Info | Plný text v PDF

Balancování rodinného života a pracovní kariéry v kontextu analýzy pozice žen na pracovním trhu
Marie Valentová
Článek se zabývá problémem balancování rodinného života a pracovní kariéry v zemích Evropské unie a v České republice, přičemž speciální pozornost věnuje pozici žen na trhu práce. Naše analýza postupuje ve dvou krocích. V prvním kroku srovnáváme zkoumané země s ohledem na faktory poptávky a nabídky práce (indikátory participace/nonparticipace na trhu práce, diskriminace žen na trhu práce, lidského kapitálu a břemene domácí práce).

Info | Plný text v PDF

Proces europeizace a politické strany v kandidátských zemích
Vít Hloušek
Článek se zabývá relativně novým konceptem europeizace, který je intenzivně používán ve studiích komparativní politiky a evropské integrace. Autor se snaží objasnit tento koncept obecně pro účely komparativního politologického výzkumu. Zkoumá možnosti aplikace tohoto konceptu na poli výzkumu politických stran a stranických systémů. Dále jsou diskutovány určité důležité metodologické obtíže s tímto konceptem spjaté.

Info | Plný text v PDF

Mezi Prahou a Bruselem: nevládní organizace, sociální hnutí a zájmové skupiny na cestě do Brusela
Ondřej Císař
Cílem tohoto článku je posouzení očekávaných důsledků vstupu České republiky do Evropské unie. Pozornost se soustředí na účinky vstupu českých politických aktérů (sociální hnutí, nevládní organizace a zájmové skupiny). Článek vychází ze studií o dopadu mezinárodních institucí na ne-státní politické aktéry. Na základě dostupných výzkumů konstatuje, že vstup do EU nepřinese úplnou europeizaci české politiky. To ovšem současně neznamená, že daný vstup nebude mít žádný vliv.

Info | Plný text v PDF

Blížíme se evropské kulturní identitě?
George Schöpflin
Článek se zaobírá otázkou rozšíření Evropské unie ve vztahu k evropské identitě. Autor diskutuje koncepty národního státu, politické a kulturní identity a vztahuje je k případu Evropské unie, aby demonstroval lišící se odůvodnění stojící v základech konstituce Evropské unie (utvářené hlavně technokratickými a manažerskými metodami) a národních států (kombinujících kulturní a politickou moc).

Info | Plný text v PDF

Recenze
Joseph Stiglitz: Globalization and Its Discontents
Alice Navrátilová

Plný text v PDF

Marek Jakoubek, Ondřej Poduška: Romské osady v kulturologické perspektivě
Kateřina Sidiropulu Janků

Plný text v PDF

Nico Stehr: The Fragility of Modern Societies
Dino Numerato

Plný text v PDF

Geert van der Laan: Otázky legitimace sociální práce
Libor Ždánský

Plný text v PDF