Smrt

110923215848.jpg
Death
2/2011 (ročník / volume 8)
Jednou z obvyklých taktik pro uvedení tématu pro odbornou diskusi je jeho vylíčení jako „dosud opomíjeného a nedostatečně zkoumaného“ a následné volání po napravení takového nedostatku. V tomto našem čísle se k této strategii uchylovat nechceme. Jednak pokládáme za v principu ošemetné posuzovat, kde leží hranice, při jejímž překročení již lze oprávněně hovořit o „dostatečné“ pozornosti věnované nějakému tématu, jednak se domníváme, že téma smrti v českém sociálněvědním prostředí posledních let rozhodně „tabuizováno“ není. Důkazem druhé ze skutečností je mimo jiné to, že mezi autory tohoto čísla figurují osoby, které se problematice smrti a umírání dlouhodobě publikačně věnují. Ambicí předkládaného čísla proto není velkolepě vyhlašovat „otevření tématu“, ale spíše na jednom prostoru shromáždit zajímavé a podnětné odborné příspěvky, které se zvolenému tématu věnují v rámci odlišných disciplinárních hledisek, a tím jej představit v jeho mnohostrannosti (jež zde má pochopitelně své limity).

Editorial
Smrt - blízká, či vzdálená?
Roman Vido

Plný text v PDF

Stati
Rituál smrti a sociální praxe ve věku konfesí: Historicko-antropologická perspektiva
Tomáš Malý
Historický výzkum umírání a smrti je již dlouhou dobu ovlivňován sociologickými a antropologickými přístupy. Přesto se teprve zhruba od 80. let minulého století historikové zabývají též otázkou sociálního užití smrti, tématem, jež hraje významnou roli v historickém bádání posledních let. To se totiž mj. soustředilo na problematiku rituálů smrti jako prezentace a rekonstrukce sociálního řádu.
Info | Plný text v PDF

Exodus zemřelých: Počátky medikalizace smrti v pozdně osvícenských Čechách
Daniela Tinková
Studie se zabývá proměnou pohřebních praktik a forem zacházení s mrtvým tělem v osvícenské době. Jde o klíčovou periodu, kdy byla poprvé v křesťanské éře přijata osvícenským státem celá řada nařízení, jejichž ncílem – ve jménu zachování zdraví populace - byla marginalizace kontaktu světa živých a světa mrtvých. Vedle kněze si tehdy u lůžka umírajícího – poprvé v evropských dějinách – vybojoval ústřední místo také lékař.

Info | Plný text v PDF

Obřady loučení se zemřelými: Sekulární, náboženské nebo raději žádné pohřby?
Olga Nešporová
Současné české pohřební obřady výrazným způsobem navazují na dobu vlády komunistického režimu, během kterého se celkem úspěšně podařilo nahradit velkou část náboženských pohřbů pohřby sekulárními. Na pozadí tohoto postupu studie popisuje a analyzuje současnou pohřební praxi, přičemž vychází ze dvou výzkumů, které se vzájemně doplňují.

Info | Plný text v PDF

Vývin chápania smrti v ontogenéze
Slávka Démuthová
Štúdia sa zameriava na doterajšie výsledky výskumov v oblasti vývinu chápania smrti u detí. Rekapituluje snahy započaté v 30. - 40. rokoch minulého storočia psychoanalyticky orientovanými psychológmi, popisuje základné zistenia výskumov v 60. – 70. rokoch ovplyvnených Piagetovou koncepciou kognitívneho vývinu a dopĺňa ich novšími prístupmi založenými na intuitívnom chápaní fungovania živých organizmov.

Info | Plný text v PDF

Strach ze smrti v kontextu citové vazby v období dospívání
Radka Michalčáková Lacinová Lenka Bouša Ondřej
Předkládaná empirická studie se zabývá souvislostmi mezi podobou citové vazby k rodičům, partnerovi/partnerce, nejlepšímu kamarádovi/kamarádce a strachem ze smrti. Vzorku 66 adolescentů ve věku 17 – 18 let byl administrován 40položkový Dotazník struktury vztahů (RSQ) a 28položková Škála strachu ze smrti (FODS). Výsledky ukazují, že dospívající dívky zakoušejí vyšší míru strachu ze smrti než chlapci. Zjištěny byly také vztahy mezi kvalitou citové vazby a jednotlivými aspekty strachu ze smrti.

Info | Plný text v PDF

Strach ze smrti u dospělých umírajících pacientů v terminální fázi onkologického onemocnění
Jaroslava Raudenská Javůrková Alena
Pacienti se v terminálním stádiu nádorového onemocnění nacházejí v řadě fází smutku a musí také čelit velkému strachu. Článek v úvodu popisuje proces umírání a diskutuje definici smrti. Zaměřuje se na terminální stádium nemoci jako spění ke smrti, jež zasahuje jedince v celé jeho existenci. Popisuje také situace, kdy se individuální přístup lékaře k pacientům v terminálním stádiu onkologického onemocnění může v krajním případě stát překážkou v jejich léčbě.

Info | Plný text v PDF

Studenti píší
Smrt očima personálu hospice
Petra Závorková
Hospice poskytují péči pacientům v terminálním stádiu onkologických i jiných onemocnění. Vycházejí z myšlenek důstojného umírání, smysluplnosti každé fáze lidského života a úcty k člověku. Na personál hospice setkávající se v každodenní práci se smrtí a umíráním jsou tak kladeny vysoké nároky – musí přijmout hodnoty hospicového hnutí a zároveň být schopen smrt uchopit tak, aby se stala jevem neohrožujícím pocit ontologického bezpečí.
Info | Plný text v PDF

Postoje hospicových dobrovolníků v diskurzivním zápase o jinou „normálnost“
Boleslav Keprt
Článek je sondou do světa dobrovolníků, kteří doprovázejí umírající v mobilním hospici Cesta domů. V článku je porovnáván tento alternativní diskurz smrti a umírání s dominantním diskurzem společnosti. Cílem článku je zviditelnit a odhalit zamlčené předpoklady dominantního diskurzu a to, jakými praktikami sám sebe může legitimizovat a umocňovat. Výzkum používá analýzu diskurzu, pomocí které chce ukázat alternativní možnost vztahování se k tématům smrti a umírání porovnáním dominantního diskurzu s postoji dobrovolníků hospice.

Info | Plný text v PDF