Transnacionalismus a kritika metodologického nacionalismu

Transnationalism and the Critique of Methodological Nationalism
RUBRIKA: Za hranice metodologického nacionalismu

Klíčová slova/Key words:

ČESKY: metodologický nacionalismus, transnacionalismus, sociální změna, národní stát
ENGLISH: methodological nationalism, transnacionalism, social change, nation-state

Anotace

Má-li zůstat sociologie transnacionalismu coby sociologické odvětví inovativní, měla by být schopna podněcovat reflexivní analýzu svých vlastních kritických projektů. Teorie transnacionalismu se zaměřují na transnacionální fenomény a zkoumají způsoby, jakými jsou nacionální fenomény teoreticky uchopovány v sociálních vědách. První aspekt vede k příslibu porozumění tomu, jak sociální podmínky a kulturní procesy konstituují transnacionalitu. Druhý pak teoriím transnacionalismu umožňuje zachytit způsob, jímž jsou do konceptuálních rámců a teoretických perspektiv akademického diskurzu zakódovány vztahy dominance. Tato studie se zaobírá teoretickými dilematy generovanými kritikou metodologického nacionalismu. Tím, že bere vážně rekonstruktivní interpretaci dřívější formy metodologického nacionalismu, plně uznává důležitost teoretické logiky v sociologii a zvažuje otázku metodologického nacionalismu v termínech konfliktu mezi alternativními teoretickými rámci.


Abstract

If sociology of transnationalism is to remain innovative as a branch of knowledge, it should be able to encourage a reflexive analysis of its own critical projects. Theories of transnationalism both focus on transnational phenomena and explore the ways how national phenomena is theorized in social science. The former offers promises for understanding how social conditions and cultural processes constitute transnationality. The latter allows theories of transnationalism to capture the way in which relations of domination are encoded into conceptual frameworks and theoretical perspectives of academic discourse. I have focused here on theoretical dilemmas generated by the critique of methodological nationalism. The hermeneutic reconstruction of the first attempts to analyze methodological nationalism in the 1970s, I have carried out here, put emphasis on three attributes of this early critique: Firstly, it focused on the argument that methodological nationalism is necessarily interrelated with a particular theory of social change which accentuates the immanent dynamics of society. Secondly, it payed attention to a theoretical dilemma resulting from conceptualizing nations as social units. Thirdly, it addressed itself to the theoretical dilemma of conceptualizing the nation-state beyond methodological nationalism. By taking seriously reconstructive interpretation of earlier form of critique of methodological nationalism, this text fully recognizes the importance of theoretical logic in sociology and conceives the question of methodological nationalism in terms of a conflict between alternative theoretical frames. Keywords: methodological nationalism, transnationalism, social change, nation-state.


Plná verze článku