Vzpomínání a paměť

100819094119.jpg
Remembrance and Memory
1/2010 (ročník / volume 7)
Pole kulturní paměti bylo vždy prostorem konfliktů a proměn. Veřejné akty vzpomínání, symbolické objekty a příběhy odkazují sice ke sdílené historické minulosti, ale jejich působnost se dotýká současnosti tím, že spoluartikulují kolektivně sdílené identity. V současnosti můžeme sledovat proměnu kulturní paměti v jeviště různých podob sebevyjádření. Vzhledem k tomu, že historie ztratila svou autoritu jednat ve smyslu zdroje pravdivého vědění o minulosti, sociální aktéři si užívají více svobody při tvorbě příběhů, jež jejich současnou identitu zakotvuje ve vzpomínání na události minulosti. Tato situace není důsledkem démonizovaného postmoderního charakteru naší doby, jež prý šíří morální relativismus a intelektuální chaos, nýbrž projevem zásadních generačních a kulturních proměn.

Editorial
Editorial
Radim Marada Szaló Csaba

Plný text v PDF

Stati
Traumatické komedie: Politika paměti v českém filmu
Radim Hladík
Článek se zabývá českou post-socialistickou kulturou a transponuje rozdíly mezi kulturou tranzice a intelektuální kulturní formací na rovinu kolektivní paměti. Zatímco kultura tranzice je spojovaná spíše se zapomínáním, intelektuální kulturní formace představuje nositele traumatické formy paměti. Tento proces konstrukce kulturního traumatu je sledován na příkladu národní kinematografie, v níž intelektuálové figurují jako tvůrci. Čtyři úspěšné hořké komedie o normalizaci natočené po roce 1989 jsou podrobeny analýze pomocí sémiotické redukce.
Info | Plný text v PDF

Memoria jako kategorie záchrany
Břetislav Horyna
Studie tematizuje paměť (memoria), rozpomínání, vzpomínku a sebevědomí jako soubor psychických výkonů, jemuž se moderním slovem říká identita. Vzpomínku jako obsah paměti pociťuje a vybavuje si subjekt ve svém vědomí. Znamená to ale, že vzpomínka skutečně náleží subjektu? Určujícím vztahem k individuálně subjektivním vzpomínkám je cynismus makrologické kolektivní či ještě lépe národní paměti. Protože se dosud žádná vědní disciplína nedokázala zmocnit monopolu nad pamětí a vzpomínkou, není pro práci na vytváření obsahu tzv.

Info | Plný text v PDF

Funes el Memorioso navštěvuje muzeum aneb Vzpomínky na budoucnost
Eva Šlesingerová
S využitím skvělé povídky Jorge Borgese a její postavy jménem Funes el Memorioso tento text popisuje mimořádnost a zvláštnost problému memorizačních procesů a jejich sociální reprezentace, zvláště jejich konstruování uvnitř životního světa. Akty pamatování a zapomínání jsou ukázány jako specifické klasifikující, interpretativní hermeneutické intersubjektivní aktivity. Hlavní argumenty textu se odvíjejí od analýzy muzeí jako institucionálních, materiálních, vědeckých a na budoucnost orientovaných míst paměti.

Info | Plný text v PDF

Pro nás lépe už bylo... Vymístění z velké historie a kolektivní paměť "českých Němců"
Olga Šmídová
Článek analyzuje autobiografické vzpomínky členů nejstarší generace Němců žijících v České republice. Pracuje s etno-koncepty "českých Němců a/nebo německých Čechů" (a "S/sudetských Němců") jako specificky emickými koncepty a/nebo přirozenými kategoriemi. Nejprve představuje sebe-kategorizace participantů a narativní praktiky, které daná komunita paměti sdílí. Ukazuje, jak tito lidé, kteří v České republice zůstali po odsunu většiny etnických Němců po 2. světové válce, rekonstruují své vidění minulosti.

Info | Plný text v PDF

V odrazu našich vzpomínek. Rodinná amatérská fotografie jako nástroj paměti
Jindra Tichá
Sepětí fotografického obrazu se zobrazovanou skutečností se s nástupem digitalizace stalo hojně diskutovaným tématem. Rodinná amatérská fotografie jako sociální entita je především ovlivňována rolí, kterou zaujímá v rámci rodinného života. Jako nástroj kolektivní paměti rodiny slouží obvykle k upevňování této sociální skupiny. Za účelem prozkoumání fotografické manipulace s realitou je nutné zohlednit povahu fotografického média jako reprodukční techniky.

Info | Plný text v PDF