Kulturní sociologie

Cultural Sociology
4/2012 (ročník 9)
Sociologická teorie kulturní pragmatiky, tak jak ji zformuloval Jeffrey C. Alexander, pramení z údivu: jak je možné, že v našich racionalizovaných společnostech neustále působí formy symbolického jednání podobné rituálům? Je to klasická sociologická otázka, která předpokládá, že žijeme v období po velkém dějinném zlomu, po kterém by současné společnosti měly být jiné, než byly předtím. Tradiční podoby rituálů, charakteristické pro dřívější, jednoduché formy sociální organizace, by už v naší racionalizované sociální realitě neměly hrát podstatnou roli. Alexander přijímá klasické sociologické vymezení naší moderní situace, podle které tradiční podoby rituálů zanikly nebo byly ze své dřívější ústřední pozice vymístěné. Ovšem svou teorii sociálního jednání může stavět na modelu divadelního představení díky tomu, že se na přítomnost „ne-aktuálních“, marginálních a cizích elementů v naší moderně dívá jinak než klasická sociologická diagnóza doby. Na skutečnost, že ritualizované formy symbolické komunikace nevymizely úplně ani ze současných pozdně-moderních společností, se nedívá skrz optiku ukazující tyto formy jednání jako přežitky. Ruiny nemusí být nutně považované za znaky překonané minulosti. Přítomnost ruin v naši současnosti může být důležitým symptomem povahy našeho současného světa, a tím pádem také nás samých.

Editorial
Kulturní sociologie
Csaba Szaló

Plný text v PDF

Stati
Za návrat k ranému Durkheimovi. Kulturněsociologické inspirace v Pravidlech sociologické metody a Společenské dělbě práce
Vít Horák
Myšlenku kulturní sociologie odstartoval nový pohled na francouzského sociologického klasika Émila Durkheima prezentovaný ve sborníku Durkheimian Sociology: Cultural Studies editovaným Jeffreym Alexanderem (1988). Odmítnut byl Durkheim - positivista, materialista, předchůdce strukturního funkcionalismu a teorie systémů, a pro kulturní sociologii byl objeven Durkheim jako teoretik náboženství a kultury, Durkheim subjektivistický. S tím Alexander spojil svébytnou periodizaci klasikova díla, která je založena na radikálním rozporu mezi pozdními a ranými pracemi.
Info | Plný text v PDF

Symbolické hranice mezi sociálními světy
Jitka Sklenářová
Vyspělé společnosti Západu čelí rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými, jejichž příjmové rozdíly dosahují v některých oblastech maxima od dob Velké deprese ve třicátých letech minulého století. Stále více států tak čelí v poslední době sílícím bouřím nevole, kdy proti "systému" protestují tisíce jejich nespokojených obyvatel. Podobné události mohou svádět k interpretaci rozdílů mezi sociálními vrstvami pouze na základě jejich socioekonomických charakteristik.

Info | Plný text v PDF

Vylučujúca povaha utvárania českej národnej identity v súvislosti s rómskym obyvateľstvom
Michaela Stejskalová
Táto teoretická stať sa zameriava na utváranie identity v českej spoločnosti prostredníctvom vymedzovania sa voči menšinám, ktoré s majoritou zdieľajú spoločné územie a obzvlášť voči rómskej etnickej skupine. Toto vymedzovanie sa priamo odráža v praktikách, ktorými sú všetci „iní“ vytesňovaní a udržovaní mimo hlavného prúdu spoločnosti a prispieva k legitimizácii týchto praktík.

Info | Plný text v PDF

Morální normalita a sociální struktura současné společnosti
Martin Hájek
V debatách o povaze současné morálky bývá odkazováno na zánik tradiční morálky, na její estetizaci, další mluví o její privatizaci, bezzákladovosti a tekutosti. Málokdy je však současný stav dáván do souvislosti se sociální strukturou vyspělých společností. Inspirován Le Goffovou historickou analýzou vzniku představy očistce a Bourdieuovým konceptem kulturní allodoxie středních vrstev rozvíjím v textu durkheimovský argument, že stratifikace moderních masových společností má svou symbolickou analogii ve stratifikaci současného morálního prostoru.

Info | Plný text v PDF

Recenze
Tomáš Katrňák, Petr Fučík: Návrat k sociálnímu původu. Vývoj sociální stratifikace české společnosti v letech 1989 až 2009
Jadwiga Šanderová

Plný text v PDF